Ottův slovník naučný/Lochkov
Ottův slovník naučný | ||
Lochia | Lochkov | Lochkovské pásmo |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Lochkov |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha: J. Otto, 1900. S. 270. Dostupné online |
Licence: | PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Lochkov |
Lochkov, ves v Čechách, rozložená a mírném svahu podél silnice z Radotína do Slivence, hejtm. Smíchov, okr. Zbraslav, fara Slivenec, pš. Radotín; 61 d., 503 obyv. č. (1890) živící se zemědělstvím, prací v blízkých mramorových lomech nebo v továrnách radotínských. Na Radotínském potoce o samotě mlýn „U drnu“. Alod. statek (230,44 ha) se zámečkem, dvorem, vápen. lomy, vápenicemi a cihelnou, jejž r. 1862 koupil po dědicích Jos. Brzoráda Karel Kirschner. R. 1399 připomíná se na zemanském dvoře Vavřinec z Lochkova, dvorský tesař krále Václava IV. Po r. 1620 seděl na Lochkově Václav Michna z Vacínova, od něhož jej koupil (1637) Rafael Mískovský ze Sebuzína, jehož dcera Lidmila Eusebie, provd. za ryt. Pachtu, odkázala L. (1654), ves i se dvorem, klášteru zbraslavskému. Klášter držel L. do r. 1686, kdy jej prodal manželům z Wendlingenu. Dcera Marie Julie prodala r. 1727 L. Josefu Scherzerovi z Kleinmühlu, od jehož bratra koupil jej (1782) Filip Grenett. V l. 1794—97 jmenují se tu měšťané pražští, potom Ferdinand Delorme, jenž tu zřídil továrnu na cichorii, r. 1804 následoval Alois Arioli a po něm rodina Brzorádů (1808—48).