Ottův slovník naučný/Lithium
Ottův slovník naučný | ||
Lithistidae | Lithium | Litho- |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Lithium |
Autor: | Otakar Šulc |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 155. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Lithium |
Lithium jest jednomocný prvek příslušný řadě kovů žíravin. Značka Li, atomová hmota 7.03 (když O = 16). Objeveno bylo l. od Arfvedsona ve Štokholmu r. 1817. Nalézá se v přírodě v četných nerostech (řec. λίϑος = kámen), zejména v trifylinu (fosforečnan l-ia a železa, obsahující po případě i mangan a sodík; l-ia má 3–8%) v amblygonitu, petalitu, v růžové slídě či lepidolithu. Malé stopy l-ia roztroušeny jsou velmi široce po říši minerálné; živce, vápence i hlíny tají v sobě l., odtud pochodí přítomnost jeho v půdě vůbec. Vody minerálné některé obsahují též sloučeniny l-ia (v Karlových Varech, Mariánských i Františkových Lázních). Z půdy přechází do rostlinstva; zejména některé rostliny je v sobě hromadí (káva, čaj, tabák). K výrobě l-ia slouží zejména trifylin a lepidolith. Výkony chemické čelí k tomu, z nerostů těch získati uhličitan neb chlórid lithnatý. Z chlóridu roztaveného připraví se l. elektrolytickou cestou. L. jest kov stříbrolesklý, specificky nejlehčí ze všech tuhých prvků, totiž jen 0.594 hutný, tak že na olejích plave. Specifické teplo jest 0.9408, bod tání 180°. Na vzduchu záhy se okysličuje, čímž pozbývá lesku, ještě rychleji však na vodě. Nad 200° zahřáto spaluje se intensivním světlem bílým. Technického upotřebení posud nemá. Chemickou povahou srovnává se s draslíkem, sodíkem, rubidiem a caesiem, liší se však od těchto kovů žíravin nepatrnou rozpustností svého uhličitanu a fosforečnanu ve vodě, čímž blíží se ke kovům žíravých zemin. Sloučeniny l-ia lze obdobnými cestami připraviti jako sloučeniny draslíku neb sodíku. Hydrát lithnatý (LiOH) či lithion jest silná zásada. Chlórid lithnatý (LiCl) krystalluje v krychlích, vlhne na vzduchu a rozpouští se snadno v líhu. Uhličitan lithnatý (Li2CO3) potřebuje k rozpuštěni 100 č. vody chladné, fosforečnan lithnatý (Li3PO4) však 2500 částí. Těkavé sloučeniny l-ia barví plamen krásně karmínově. Ve spektru toho světla význačná jest čára skvostně červená o délce vlny 670.8 μμ. Rozličné sloučeniny lithnaté (benzoan, mravenčan, salicylan) byly doporučeny jakožto léčiva. OŠc.