Ottův slovník naučný/Lipan

Ottův slovník naučný
Lípalíska	Lipan	Lipanin

Údaje o textu
Titulek:	Lipan
Autor:	František Bayer
Zdroj:	Ottův slovník naučný: Šestnáctý díl. Praha: J. Otto, 1900. S. 63. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Lipan

Lipan, také lipen (Thymallus Cuv.), rod měkkoploutvých ryb z čeledi lososovitých (Salmonidae), jenž se od ostatních rodů této soustavné skupiny liší především vysokou i dlouhou, dosti daleko v předu počínající ploutví hřbetní. Hlava jest neveliká, ústa malá, horní čelist trochu delší než dolní, zuby jsou toliko v obojích čelistech, na kosti radličné a na patře; jazyk jest bezzubý. Tělo má l. se stran smáčklé, pokryté malými, nikoli opadavými šupinami. Z 5 druhů tohoto rodu, obývajících v sev. končinách mírného zeměpásu, žije u nás jediný: l. obecný (Th.. vulgaris Nilss., vyobr. č. 2533.). Tělo jeho mívá délku 20—50 cm a jest pěkně zbarveno. Na hřbetě bývá nejčastěji nazelenale hnědé, na bocích světlejší, trochu do šeda, a vezpod stříbrobílé; hlava jest na temeni hnědá, na lících žlutavá s černými skvrnami, i po přední části trupu roztroušenými a často sestavenými v podélné proužky. Hřbetní ploutev má barvu červenavou, z jara nachovou se 3 až 4 podélnými pruhy z načernalých skvrn; ploutve sudé jsou žlutavé, z jara načervenalé, řitní a ocasní mají barvu fialovou. L. jest ve střední, severní i východní Evropě rybou dosti obecnou, ale jen ve vodách horských, tekoucích, jaké na př. milují naši pstruzi; do vod, kde není l-ů, lososi prý se nestěhují. U nás v Čechách žije především v hořejší Vltavě, Otavě a Volyňce, pak v hořejším Labi, v Orlici a Jizeře (nad Turnovem). V rovinách bývá vídán jen tam, kde dno mělké, čisté řeky pokryto jest oblázky. Rychle plove; živí se hmyzy vodními i jich larvami, pak i jinou drobnou zvířenou vodní. Má výborné maso. Dobou tření jsou měsíce duben a květen; u nás přikázáno šetřiti l-ův od 1. února až do konce května. Zárodky i mladé rybky jsou památny svým rychlým vývojem a vzrůstem. Br.