Ottův slovník naučný/Linnéova soustava rostlin

Ottův slovník naučný
Linné	Linnéova soustava rostlin	Linničenko

Údaje o textu
Titulek:	Linnéova soustava rostlin
Autor:	Ladislav Josef Čelakovský
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 55–56. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Carl Linné, Biologická klasifikace

Linnéova soustava rostlin Mezi soustavami umělými, založenými na znacích jednotlivých údů rostlinných, nikoli však na povšechné příbuznosti, na níž založena jest soustava přirozená, L. s. stojí na prvním místě, poněvadž pohlavní části květu, tyčinky a semenníky, na jichž morfologických vlastnostech, na poměrech počtu, insercí, délky, srůstu, rozdělení pohlaví, ona se zakládá, mají pro systematiku ze všech údů a ústrojů rostlinných největší důležitost a poněvadž příbuzné formy mnohdy, ač ne veskrze, v těchto částech nejvíce se shodují a jimi se charakterisují, tak že ve třídách L-ovy s-vy příbuzné rostliny zůstávají často pospolu. Jinou zásluhu měla tato soustava, jež s nadšením byla přijata a dlouho všeobecně panovala, tu, že autoritou svojí svého času pohlavnost rostlin, dotud méně známou, uvedla ve všeobecnou známost a přesvědčení o pravdě nauky pohlavní u rostlin podstatně sílila. Jinak ovšem trpěla nedostatky každé umělé soustavy, že mnohdy daleko od sebe odtrhovala, co k sobě patří, a že nepodávala obrazu příbuzenských vztahů a celkového postupného vývoje rostlinstva, což dokázati může toliko přirozená soustava. Proto L. s. počátkem našeho století ponenáhlu ustupovala před soustavou přirozenou, jakkoli s počátku nedokonalou, ale schopnou stálého vývoje a zdokonalování, až pak úplně musila podlehnouti. Nicméně posud má jistou paedagogickou přednost, že jest snadno pochopitelná a k zapamatování vhodná a že k snadnému určování začátečníku podnes se doporučuje, tak že v mnohých nižších učebnicích jako klíče určovacího posud se jí používá. Proto a pro povšechnou zajímavost nejlepší té soustavy umělé budiž zde podán přehled jejích 24 tříd dle analytické methody s některými příklady, zvláště z domácích rostlin.

1. Rostliny jevnosnubné, mající květy, v nichž jsou tyčinky a semenníky s vajíčky neb nahá vajíčka a později semena. 2.

Rostliny tajnosnubné, buď úplně bezkvěté neb s květy, v nichž jsou plodolisty s výtrusnicemi, ale žádná vajíčka, tedy také žádná semena. Tajnosnubstvo (Cryptogamia), XXIV. třída.

Řasy, houby, mechy, kapradiny, plavuně, přesličky.

2. Květy různopohlavné (diklinické, Diclinia), t. j. jedny samčí (pouze s tyčinkami), druhé samičí, pouze se semenníky neb nahými vajíčky. 3.

Květy obojaké, s tyčinkami i semenníkem (neb semenníky) pospolu. 4.

Květy mnohomanželné, t. j. některé obojaké, některé samčí, jiné samičí. Mnohomanželstvo (Polygamia). XXIII. tř.

Musa (banán), Acer (javor), Ceratonia (svatojanský chléb), Fraxinus (jasan), Pavietaria (bouchavec), Atriplex (lebeda).

3. Květy dvoudomé, t. j. samčí na jedněch, samičí na jiných rostlinách téhož druhu. Dvojdomstvo (Dioecia), XXII. tř.

Salicineae (Vrbovité), Taxus (tis), Juniperus (jalovec), Cannabineae (Konopovité), Hydrocharideae (Řečankovité), Viscum (jmělí).

Květy jednodomé, t. j. samčí í samičí na jedné rostlině. Jednodomstvo (Monoecia) XXI. tř.

Juglandeae (Ořešákovité), Cupuliferae (Číškonosné), Buxus (zimostráz), Arum, Typhaceae (Orobincovité), Cucurbitaceae (Dýňovité).

4. Tyčinky s čnělkou (neb bliznou) v jedno srostlé. Sourodictvo (Gynandria) XX. tř.

Orchideae (Vstavačovité), Aristolochia (podražec).

Tyčinky a čnělka (neb blizna) od sebe oddělené (spolu nesrostlé). 5.

5. Prašníky tyčinek v trubku srostlé nebo pevně slepené. Souprašnictvo (Syngenesia). XIX. tř.

Compositae (Složnokvěté), Jasione (pavinec), Impatiens (netýkavka).

Prašniky tyčinek mezi sebou volné (nesrostlé). 6.

6. Nitky tyčinek ve 3 neb více svazků veskrze neb aspoň doleji srostlé. Mnohobratrstvo (Polyadelphia). XVIII. tř.

Hypericineae (Třezalkovité), Aurantiaceae (Citroníkovité), Myrtaceae (Myrtovité, z části).

Nitky tyčinek ve 2 svazky srostlé (neb 1 volná a ostatní do svazku srostlé). Dvoubratrstvo (Diadelphia). XVII. tř.

Fumariaceae (Dymnivkovité), Polygalaceae (Vítodovité, z části), Papilionaceae (Motýlokvěté, z největší části}.

Nitky tyčinek v 1 svazek (neb trubku) srostlé. Jednobratrstvo (Monadelphia) XVI. tř.

Malvaceae (Slézovité), Pelargonium, Thea (čajovník), Camellia.

Nitky tyčinek mezi sebou volné (nesrostlé). 7.

7. Tyčinky 4 delší, 2 kratší. Čtyrmocenstvo (Tetradynamia). XV. tř.

Cruciferae (Křižaté), Cappandeae (Kaparovité, z části).

Tyčinky 2 delší, 2 kratší. Dvojmocenstvo (Didynamia), XIV. tř.

Labiatae (Pyskaté, z nejv. části), Scrofulariaceae (Krtičníkovité, z nejv. části) atd.

Tyčinky stejné dlouhé neb v jiném počtu nestejně dlouhé. 8.

8. Tyčinek v jednom květu 20 a více, pod semenníkem (neb semenníky) na lůžku vetknutých. Mnohomužstvo (Polyandria). XIII. tř.

Ranunculaceae (Pryskyřníkovité), Papaveraceae (Makovité), Nymphaeaceae (Leknínovité) atd.

Tyčinek 20 i více do trubky kališní (číšky) neb na semenníku vetknutých. Dvacetimužstvo (Icosandria), XII. tř.

Rosaceae (Růžovíté, z nejv. části), Myrtaceae (Myrtovité, z nejv. části), Pomaceae (jabloňovité), Amygdaleae (Mandloňovité).

Tyčinek méně než 20. 9.

9. Tyčinek 12 a více, však méně než 20. Dvanáctimužstvo (Dodecandria). XI. tř.

Asarum (kopytník), Lythrum (kyprej), Reseda, Sempervivum (netřesk).

Tyčinek 10. Desetimužstvo (Decandria). X. tř.

Geraniaceae (Kakostovité), Ericaceae (Vřesovité), Saxifragaceae (Lomikamenovité), Caryophyllaceae (Karafiátovité, z nejv. části) atd.

Tyčinek 9. Devítimužstvo (Enneandria). IX. tř.

Butomus (šmel), Rheum (rhabarbora), Laurineae (Vavřínovité, z části).

Tyčinek 8. Osmimužstvo (Octandria). VIII. tř.

Acer (javor), Ruta, Daphne (lýkovec), Chrysosplenium (slezinník), Polygonum (rdesno) atd.

Tyčinek 7. Sedmimužstvo (Heptandria). VII. tř.

Aesculus (kaštan koňský).

Tyčinek 6. Šestimužstvo (Hexandria), VI. tř.

Liliaceae (Lilijovité), Amaryllideae, Juncaceae (Stínovité), Acovus (puškvorec), Rumex (šťovik), Berberis (dříšťál) atd.

Tyčinek 5. Pětimužstvo (Pentandria). V. tř.

Primulaceae (Prvosenkovité, z nejv. části), Companulaceae (Zvonkovité), Borragineae (Brutnákovité), Solanaceae (Lilkovité), Umbelliferae (Okoličnaté) atd.

Tyčinky 4. Čtyřmužstvo (Tetrandria). IV. tř.

Dipsaceae (Štětkovité), Rubiaceae (Mařinovité), Conius (dřín), Trapa (kotvice), Potamogeton (rdest), Evonymus (brslen) atd.

Tyčinky 3. Trojmužstvo (Triandria). III. tř.

Irideae (Kosatcovité), Gramineae (Trávy, z ncjvčtší částic Cyperaceae (Šáchorovité, z nejv. části), Montia a j.

Tyčinky 2. Dvojmužstvo (Diandria). II. tř.

Civcaea (čarovník), Oleaceae (Olivovité), Jasmineae, Veronica (rozrazil), Salvia (šalvěj) atd.

Tyčinka 1. Jednomužstvo (Monandria). 1. tř.

Zingiberaceae (Zázvorovité), Hippuris (prustka), Callitriche (žabí květ), Centranthus atd.

Tyto třídy L-ovy s-vy rozděleny jsou na řády, a sice třídy 1. až 13. dle počtu čnělek neb blizen (Monogynia, Digynia až i Polygynia), tř. 14. na Gymnospermae (míněny tím Labiatae) a Angiospermae, tř. 15. (Cruciferae) na Siliquosae a Siliculosae, tř. 16. — 18. dle počtu tyčinek na Pentandria až Polyandria, tř. 10. na Polygamia (Compositae, rozvržené do 5 řádů) a Monogamia (ostatní rody), tř. 20., 21,. 22, dle počtu tyčinek, pak dle srůstu nitek anebo prašníků na Monandria až Syngenesia, tř. 23. na Monoeca, Dioecia, Trioecia dle rozvržení různopohlavných květů na touž nebo na dvě neb tři rostliny, tř. 24. (Cryptogamia) na Kapradiny (s přesličkami, ano i Cykasovitými), Mechy (jen listnaté, s plavuněmi), Řasy (k nimž počítány i mechy jatrovky chřástnaté) a Houby. LČ.