Ottův slovník naučný/Lindova
Ottův slovník naučný | ||
Lindov | Lindova | Lindpaintner |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Lindova |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 45. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Lindova Jenny, slavná operní pěvkyně švédská (* 1820 ve Štokholmu – † 1887 na ville Wynds-Point v Anglii), byla žákyni švédského skladatele A. F. Lindblada na operní škole dvor. divadla štokholmského, kde po prvé vystoupila r. 1838 a působila do r. 1841. Pak odebrala se do Paříže ke Garciovi. Nedomohši se u Velké opery engagementu, po celý život pak nedala se pohnouti tam k výstupu. Od r. 1844 studovala v Berlíně něm. repertoire a po skvělých triumfech v Německu a v rodném městě r. 1847 prorazila v Londýně. Po dvou letech odstoupila s jeviště a věnovala se koncertnímu zpěvu. V r. 1850–52 zcestovala s pověstným reklamistou impressariem Barnumem Sev. Ameriku, provdala se v Bostonu za skladatele Ad. Goldschmidta a navrátila se do Evropy se značným jměním, jehož největší čásť obětovala na dobročinné účely ve Švédsku. Pobyvši delší dobu v Německu r. 1856 vrátila se do Londýna, kde v r. 1883–86 učila zpěvu na Royal College of Music. Též působila při zkouškách »Bach Choiru«, řízeném jejím manželem. Naposledy vystoupila r. 1870 na dolnorýnské slavnosti v Düsseldorfu. L. byla nejslavnější mistryní pěveckou XIX. stol., nadanou hlasem sopranovým okouzlujícího zvuku, neuvěřitelné techniky koloraturní, zvláště trilkové, a obdivuhodné výraznosti v přednesu, čímž zjednala si epitheton »švédského slavika«. Meyerbeer psal pro ni titulní úlohu opery »Vielka« (»Feldlager v. Schlesien«). Srv. Jenny Lind, die schwedische Nachtigall (1845); A. Becher, Jenny Lind (1846); J. P. Lyser, G. Meyerbeer u. J. Lind (1847); Memoirs of Jenny Lind (1847); C. A. Wilkens, J. Lind (2. vyd. 1895) a H. S. Rockstro, J. Lind (1895).