Limulus Müll. (ostrorep, viz tabulku Korýši a vyobr. č. 2529), mořský rod korýšů, jediný žijící zástupce prakorýšů (Gigantostraca) a řádu jejich Xiphosura (Poecilopoda, hrotnatci). Vyznačuje se tělem velikým (až 60 cm), jež jest sploštěno, oštítěno a rozděleno příčně na tři části pohyblivě spojené: přední, střední a zadní. Čásť přední jest největší, na přídě a po stranách zaokrouhlená, v zadu vykrojená. Čásť střední jest příbližně šestihranná, v zadu vykrojená a po obou volných stranách otrněná majíc na každé straně po šesti mocných trnech, nasazených ve výkrojcích. Čásť zadní jest vyvinuta v podobě mocného, ostrohranného ocasního hrotu. Podélné členěni těla jest tu pouze naznačeno. Jeví se úzkou střední vyvýšeninou, oddělenou meznými ryhami od obou větších části postranních. Na povrchu přední části těla umístěny jsou oči. Rozeznáváme dvé velkých očí složitých a dvé jednoduchých očí bodovitých. Oči složité mají umístění postranní, oči bodovité jsou sblíženy a umístěny na přídě. Na zpodu přední části těla nalézá se, nevynikajíc z obvodu štítu, sedm párů okončin. První pár jest nejmenší. Umístěn jest před ústy, jest 3členný, klepítkovitě zakončený a lze jej srovnávati s tykadly jiných korýšů. Následujících 5 párů, 2.–6., rozkládá se po obou stranách podélně štěrbinovitých úst. Jsou 7členné, dlouhé, velikosti postupně přibývající. Jsou především uzpůsobilé k lezení a také ke kousáni, majíce na základním článku kousací plošku. I k chápání jsou namnoze upraveny; 2.–5. pár u samiček zakončeny jsou vždy klepítkovitě, u samců jen některé z nich. Šestý pár jest vzhledem k předcházejícím ještě jinak upraven. Má při základě dvojčlennou tenkou větevku, jest tedy (typicky pro korýše) rozeklaný a zakončen tenkým článkem, na konci opatřeným 2 pohyblivými trny a při základě obklopeným 4 protáhlými přívěsky. Sedmý pár (za ústy umístěný) upraven jest vůbec odchylně od předcházejících a naopak celkem shodně s okončinami střední části těla. Náleží k typu rozeklaných, avšak sploštěných noh korýšů i vyvinut jest v podobě desky z plátků se skládající a kryjící jako vičko (odtud název jeho operculum) okončiny střední části těla. Těchto jest 5 párů. Jsou rozeklané, však sploštělé, skládající se z plátků. Slouží jednak při plování, jednak kryji plátky žaberní, uspořádané jako listy v knize. O vnitřní ústrojnosti a vývoji pojednáno stručně již ve článku Korýši. Zmínky ještě zasluhuje, že u L-la vyskytuje se zvláštní kostra vnitřní, t. zv. sternální chruplavčitý endoskelet. Vyhynulí předchůdci L-la vyskytují se již v nejstarších útvarech, silurem počínajíc. Vyznačují se hlavně tím, že střední čásť těla jejich jest členitá, podobně jako u t. zv. trilobitového stadia vývoje L-la, a upomínají jinak tvarem těla na jisté trilobity (Trinucleus). Vyhynulé druhy rodu Limulus vyskytují se počínajíc triasem. Známější jsou. L. Bronni Schpr. (trias elsaský), L. Walchi Desm. (jura, Solenhofen), L. syriacus Woodw. (křída, Libanon). Žijících druhů L-la jest málo. Žijí při pobřeží indického archipelu, Číny a Japanu, při východním pobřeží severoamerickém a kalifornském. Žijí na dně bahnitém a písčitém, na místech mělkých neb hlubších. Plavou a lezou nehbitě, na suchu mohou nějaký čas vydržeti, živí se drobnými živočichy, červy, měkkýši a j. Samičky jsou větší samečků a snášejí vajíčka do prohlubin, jež vyhrabují k tomu účelu. Známější druhy jsou následujicí: L. moluccanus Clus. (rak molucký, vyobr. č. 2529), samička 40 cm dl., sameček 32 cm dl., žije při březích ostrovů Sundských a Moluckých, maso jeho jest jedlé. L. longispinus v. d. Hoev., 60 cm dl., podobný předešlému, však se střední části těla trny posázenou, žije při březích japanských. L. polyphemus L., 36 cm dl. (samička), žijící při vých. pobřeží severoamerickém, od Floridy až po Nové Skotsko a při pobřeží ostrovů Západoindických. Šc.
PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Ostrorepovití