Ottův slovník naučný/Limes

Ottův slovník naučný
Limerick	Limes	Limestone

Údaje o textu
Titulek:	Limes
Autor:	Justin Václav Prášek
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 28. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Limes Romanus

Limes (lat., uzavřená cesta) slul násep, kterým Římané, označujíce hranice říšské, chránili državy své na pravém břehu rýnském a na levém břehu dunajském. Vznikl za císaře Domitiána, když Římané trvale opanovali některé končiny na pravém břehu rýnském, odtud Zemí desátkovou (Agri decumates) zvané, a skládal se z tří částí. Nejdůležitější l. počínal na Dunaji u nynějšího Řezna. Podle zbytků podnes uchovaných počínal se l. tento jihozápadně Řezna při ústí Altmühly do Dunaje a obloukovitou čarou zabíhal po výtce k západu. U Kipfenberka přetínal Altmühlu a u Gunzenhúz dospěl nejzáze k severu. Jiná místa, jichž se dotýkal, jsou Weissenburk, Lorch a Aalen. Zbudován byl za dob Hadriánových a odtud i jeho jméno Vallum Hadriani. K němu přidružovala se blíže římské kolonie Aquileje, nynějšího Aalena, kdež posud spatřují se zřejmé zbytky římského castella, druhá čásť, po svém původci zvaná Vallum Traiani. Tato čásť počínala na soumezí Rhaetie a Země desátkové i zabíhala směrem severním až k Mohanu tam, kde naposled obrací se ze záp. k sev. toku. Na vých. úpatí Odenwaldu byl l. tento chráněn řadou římských tvrzí (»Mümlingslinie«). Třetí část počínala na pr. břehu mohanském mezi Aschaffenburkem a Hanavou, zabíhala na sev. až téměř k řece Lahně, načež náhle zahnula k jihozáp. podle Taunu až na blízko nyn. Wiesbadenu, odtud pak brala se opodál Rýna až proti Koblenci. Za války markomanské prorazili Germani l. na mnohých místech, ale cís. Probus jej obnovil, načež trval v původním úkolu až do poč. V. stol. Za našich dnů zbytky jeho horlivě se vyšetřují a zprávy o tom přináší zvláštní časopis »Limesblatt. Mitteilungen der Streckencommissäre bei der Reichslimescommission«, jejž od r. 1892 v Trevíru vydává Pick. Pšk.