Ottův slovník naučný/Lilie

Ottův slovník naučný
Liliaceae	Lilie	Lilieae

Údaje o textu
Titulek:	Lilie
Autor:	August Sedláček, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 17. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Lilie, lilije, bot., viz Lilium.

Lilie v heraldice erbovní znamení, jež se však od přirozené l. k nepoznání liší. Obyčejně se spatřují tři listy nahoru a tolikéž dolů, všechny přiostřené, z nichž prostřední rovně stojí a ostatní se malebně ohýbají; prostředek bývá zavit páskou. Dolejší lupeny bývají někdy kratší. Znamení to přineseno do Evropy za křížových válek z východních zemí a stalo se zamilovaným znamením francouzských králů (v. Francie, str. 499), neméně i v celém vzdělaném světě oblíbeným motivem k okrašlování uměleckých předmětův a vyplnění prázdných ploch (skvostná mísa v Teplé). V Čechách sobě oblíbili toto znamení Čechtičtí z Čechtic vl. z Adlochovic, Pohnanové z Pohnan, Sedlečtí od Dubu, Košínové z Košíně, Měděnci z Ratibořic, Bedřichovští z Lomné, Beřkovští z Šebířova vl. ze Chmelného a z Kralovic, vesměs z jižních Čech pocházející. V ostatních Čechách nebyla oblíbena. Na Moravě měl ji r. 1257 Rut a několik zemanských rodin, z nichž nejdůležitější byly vl. ze Zástřizel a Kabatové z Výškovic. Zvolští ze Zvole a Bruntálští z Vrbna měli l. na částech štítu. L-mi často bývají vyzdobovány části erbu, které by se měly končiti ostřím. Sčk.