Ottův slovník naučný/Likvidace
| Ottův slovník naučný | ||
| Likuala | Likvidace | Likvidátor |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Likvidace |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 16. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Související články ve Wikipedii:Liquidation (likvidace obchodní společnosti; angl.) |
|
Likvidace (z lat.) v účetnictví má rozličný význam. V kameralistice znamená vyšetření povšechného jmění některého hospodářství, k němuž se přistupuje z pravidla při přehlídkách pokladen, hlavně při odkrytých nesprávnostech. Již při obyčejných skontrech pokladních sestavuje se zvláštní „výkaz likvidační“, t. j. sčítají se veškeré při pokladně vedené denníky v příjmech i ve vydáních a summy tyto zapíší se do zvláštního výkazu, v kterém pak výdaje od příjmů se odečtou a vyšetří se stav súčtovaného jmění (peněz, cenných papírů, směnek, zásob), načež se teprve přikročí k průkazu jmění. Objeví-li se však nesprávnosti nebo dokonce defraudace, jde se ještě dále. Aby se totiž přišlo na veškeré, mnohdy s velkým důmyslem a dlouho prováděné machinace, provede se vedle skontra čili přehlídky kassovní ještě úplná l. jmění s protokollárním výslechem všech stran soukromých, které do důchodu něco platiti mají, nezbytně však alespoň těch, které jsou vykázány v účtech s jakýmkoli nedoplatkem. Při tom nemá se vyšetřující skontrující kommissař spokojiti jen pouhým přiznáním stran, neboť to může býti z nouze i vyprošeno, nýbrž má státi na tom, aby strany přinesly s sebou své písemné zápisky, do nichž se jim od důchodu každá splátka zapisuje, jako archy neb knížky platební, poslední kvitance atd., a nahlédnutím v tyto zápisky, hlavně v data pořízených zápisů, stopovati i v tom směru pravdivost údajů v účetních, zdali totiž v journálech neb účtech účiny ty v týž den a v tutéž dobu byly přijaty, jak od stran byly zaplaceny. Nezbytnou jest pak l. zejména při odevzdávkách pokladen neb celého hospodářství s jednoho majitele neb řídícího na druhého, v kterémžto případě pak oba, odstupující i nastupující, mají tuto l. podepsati.
L. v dvojitém účetnictví (v obchodech) znamená zjištění vzájemných pohledávek a dluhů dvou přátel obchodních. — V obch. právu rozumí se l-cí veškerost jednání, jichž účelem jest zpeněžení majetnosti, zaplacení dluhů společenských a konečně rozdělení čistého zbytku mezi společníky. Pokud se společníci obchodní nedohodnou o jiném způsobu zakončení závodu společenského a urovnání dotyčných poměrů, na př. prodejem závodu, nastane po zrušení společnosti — mimo případ konkursu — vždycky l. společnosti (stralzio). — U společností akciových a kommanditních na akcie, jakož i u společenstev nemůže dobrovolné zanecháni obchodu vůbec provedeno býti jinak leč l-cí, při čemž společnost ku své firmě připojí výslovně přídavek „v l-ci“. Rozumí se, že při sestavování takové l. musí se postupovati s největší obezřelostí a že zejména veškeré pochybné pohledávky (dubiosa) musí se přesně odděliti od aktiv pravých a splatných, by sestavena byla co nejsprávnější bilance a tím umožněn správný posudek o tom, jak vlastně závod stojí. Při veřejné a kommanditní obch. společnosti provádějí l-ci zpravidla všichni společníci jakožto likvidátoři, při akciové kommanditě komplementáři a výbor, při akciové společnosti a při společenstvu představenstvo, při tiché společnosti hlavní společník.