Ottův slovník naučný/Likéry

Ottův slovník naučný
Likavec	Likéry	Liki-Liki

Údaje o textu
Titulek:	Likéry
Autor:	Karel Lukáš
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 15. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Likér

Likéry jsou silné lihové nápoje lahodné chuti, vyrobené z čistého lihu, vody, cukru a přísad kořenných, zejména silic. Výroba děje se za tepla a za studena. Při prvním způsobu polijí se kořenné, silicemi bohaté částky rostlinné (na př. kmín, anýz, curaçaové slupky a pod.) čistým zředěným lihem, který se pak oddestilluje, k destillátu přidá se přiměřené množství cukru a po případě nějaké neškodné barvivo. Při výrobě za studena buď se smísí rozředěný oslazený líh s jednou nebo několika silicemi, nebo se nalije zředěný líh na aromatické a lahodně chutnající částky rostlinné (vanilku, skořici, pomorančové slupky, kardamomy, některé ovoce) a po jisté době se slije, procedí a přiměřeně osladí. Některé vyrábějí se též pouhým přislazením přirozené kořalky (maraschino, persico). K slazení l-rů užívá se cukru třtinového nebo invertního, který má tu výhodu, že je sladší a hustší; někdy také pro houštku přidávají glycerin. Příprava za studena je velmi jednoduchá a proto rozšířena; usnadněna je tím, že je možno koupiti čisté silice, jejichž výrobou se zabývají zvláštní továrny. L. obsahující jen jednu součástku kořennou mají po ní názvy: kmínka, anisette. Oblíbené jsou l. obsahující vétší množství součástek v takovém poměru, aby žádná nepřevládala, ale při tom aby měl výrobek lahodnou, osobitou chuť. Poměr součástek bývá často tajemstvím vyrábitele; sem náležejí: benediktinská, chartreuse a j. „Scelení“ chuti docílí se delším ležením, urychliti se může mírným zahříváním, působením paprsků slunečních, též konány pokusy s elektřinou. Množství alkoholu v l-rech kolísá mezi 30—55 %. L. silně slazené slovou crèmes neb huiles (crème de vanille, huile de rose). Silné l., obsahující šťávy ovocné, nazývají se ratafia (kořalka višňová, malinová, ananasová a pod.). Lš.