Ottův slovník naučný/Lichačev
| Ottův slovník naučný | ||
| Lich | Lichačev | Lichanotus |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Lichačev |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 5. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
Lichačev: 1) L. Vasilij Bogdanovič, stolník cara Aleksěje Michajloviče, jenž poslal jej v čele družiny 28 lidí spolu s Ivanem Fominem do Florencie, aby poděkoval vévodovi toskánskému Ferdinandu II. za vlídné přijetí Čemodanova a Posnikova. L. vykonal cestu v l. 1658—59. Zápisky jeho, chované v archivu ministerstva zahraničných záležitostí v Moskvě, byly několikráte otištěny. O sobě vydal je Čertkov: Opisanije posolstva, otpravlennago v 1659 g. ot carja Aleksija Michajloviča k Ferdinandu II., vel. gercogu toskanskomu (Moskva, 1840).
2) L. Vladimir Ivanovič, vynikající pracovník v rus. veřejném životě (* 1837). Vystudovav práva sloužil v senátě, byl členem a náměstkem předsedy petrohradského okružného soudu, pak členem petrohradské soudní komory (palaty), od r. 1881 do 1885 předsedou mírového sjezdu sídelního města. Od r. 1865—96 byl členem petrohradské městské dumy (rady), na počátku osmdesátých let předsedou městské zdravotní kommisse. R. 1885 a po druhé r. 1889 zvolen byl za starostu (golovu) města Petrohradu; r. 1892 vzdal se této hodnosti. R. 1893 zvolen znova za předsedu petrohradského mírového sjezdu, r. 1896 jmenován senátorem. V prvém desítiletí po založení »Věstnika Jevropy« uveřejňoval L. v tomto časopise mnoho článků, hlavně o nových soudech a městské samosprávě. R. 1876 spolu s A. S. Suvorinem převzal vydávání časopisu »Novoje Vremja«, avšak brzo se vedal účastenství v tomto podniku. — Choť jeho Jelena Osipovna proslula svými pracemi z oboru ženské otázky, uveřejňovanými v časopisech, a obšírným dílem Matěrialy dlja istoriji ženskago obrazovanija v Rossiji (Petrohrad, 1890—95; 3 díly). Mimo to přeložila několik užitečných spisů a sestavila obzor činnosti Husa, Luthera, Zwingliho a Calvina (t., 1872).
3) L. Vladimir Sergějevič, spisovatel ruský (* 1849), znám jest četnými básněmi, uveřejňovanými v rozličných časopisech. Nejlepší z nich vydal ve sbírce Za dvadcať lět 1869—88 (Petrohrad, 1889). Z Molièra přeložil veršem: Tartuf (t., 1887); Don Žuan (t., 1890); Skupoj (t., 1890); Škola žen (t., 1895); Měščanin v dvorjanstvě (t., 1895), a z Corneillea; Sid (t., 1893). Z původních jeho prací dramatických setkaly se s úspěchem na státních divadlech hlavně komedie V rodstvennych objatijach a drama Žizň Ilimova.
4) L. Aleksandr Vladimirovič, kriminalista ruský, syn Vladimíra Ivanoviče L-a (* 1860). Vystudovav na petrohradské universitě, byl náměstkem státního zástupce (prokurora) petrohr. okružného soudu. Jest jedním z inspektorů hlavní vězeňské správy. Napsal: Samoubijstvo v Zap. Jevropě i Jevropejskoj Rossiji (Petrohrad, 1882), řadu statí v »Žurn. Gražd. i Ugol. Prava«, mezi jiným o smlouvě Ruska s Anglií o vydávání zločinců (1887, č. 7.) a o dozoru nad zločinci choromyslnými (1880, č. 4.); přeložil také Glaserovu rukověť soudního řízení.
5) L. Nikolaj Petrovič, historik ruský (* 1862). Vystudovav na historicko-filologické fakultě kazaňské university, byl tamtéž soukromým docentem, od r. 1896 docentem university petrohradské a zároveň professorem archaeologického ústavu v Petrohradě. Od r. 1894 jest též členem archaeografické kommisse petrohradské. Práce L-a podávají velmi mnoho nového, cenného materiálu, uveřejněného z různých archivů. Kromě dvou dissertací, magisterské: Razrjadnyje ďjaki XV v. (Petrohr., 1888) a doktorské: Bumagi i drevnějšija bumažnyja meljnicy v Moskovskom gosudarstvě (t., 1891), L. napsal: Grigorij Nikolajevič Gorodčaninov i jego sočiněnija (Kazaň, 1886); O razvěšitěljnych gramotach vostočnych patriarchov (Moskva, 1893); Kazanskij Věstnik (»Knigověděnije«, 1894); Městničeskaja děla 1563—1605 gg. (Petrohrad, 1894); Bibliotěka i Archiv moskovskich gosudarej v XVI v. (t., 1894); Knigopečatanije v Kazani za pervoje 50lětije suščestvovanija v etom gorodě tipografij (t., 1895); Katalog letučich izdanij i jich perepečatok (t., 1895); Sborník aktov, sobrannych v archivach i bibliotěkach (t., 1895); Bojarskij spisok 1611 g. (t., 1895) a j.