Ottův slovník naučný/Liběšice

Ottův slovník naučný
Liberum veto	Liběšice	Liběšovice

Údaje o textu
Titulek:	Liběšice
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 1026. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Liběšice
Související články ve Wikipedii: Liběšice (okres Litoměřice), Liběšice (Želenice)

Liběšice: 1) L. Dolní a Horní (Liebeschitz), městys a far. expositura v Čechách, v hejtm. litoměřickém, okr. úštěckém; 119 d., 19 ob. č., 805 n. (1890), kostel Nanebevzetí P. Marie z r. 1815 (ve XIV. st. far.), 4tř. šk., pš. a telegraf, sídlo pojišť. spolku proti škodám dobytka, vápenc. lomy, mlýn, chmelnice, sadařství a výroční trhy. Alodiální panství (1649.41 ha) s krásným zámkem, vystavěným od Kiliána Dintzenhofera, dvorem, parostr. pivovarem náleží Josefu šl. ze Schrollů. Opodál zříceniny bývalé tvrze. Původ, držel L. klášter kladrubský; po vystavění tvrze sídlil tu Albert z Liběšic a jeho potomci, v XV. st. pánové z Rabšteina a po nich pánové z Gutšteina, poč. XVI. stol. Karel z Duban, bratří Žichovci z Duban, po jich vymření dědili Kyšperští z Vřesovic a Sezimové z Ústi. Těmto podíl na L-cích po bitvě bělohorské vzat v plen a darován jesuitům u sv. Klimenta, kteří pak r. 1630 i druhé části statku liběšického od hr. z Merode dosáhli. Po zrušení (1773) řádu přiřknuty L. nábož. fondu. Od r. 1839 seděli zde kn. Lobkovicové. Po r. 1623 zanikla fara. Kostel nynější r. 1815 znovu vystavěn. — 2) L., Liběšovice (Liebschitz), ves t. při Bělé, hejtm. Teplice, okr. a pš. Bílina, fara Želenice; 32 d., 36 ob. č., 164 n. (1890). popl. dvůr. Kníže Spytihněv daroval (1057) je nově založenému kostelu litoměřickému.