Ottův slovník naučný/Lhotice
| Ottův slovník naučný | ||
| Lhoták ze Lhoty | Lhotice | Lhotka |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Lhotice |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 1002. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Lhotice |
|
| Související články ve Wikipedii: České Lhotice, Horní Lhotice, Lhotice (Lišov), Lhotice (Mnichovo Hradiště), Lhotice (okres Třebíč), Lhotice (Želiv), Nové Lhotice, Růžkovy Lhotice, Vraždovy Lhotice |
|
Lhotice: 1) L., též L. Šadova, ves v Čechách při Želivce, hejtm. Něm. Brod, okr. Humpolec, fara Jiřice, pš. Želivo; 28 d., 233 ob. č. (1890), 2tř. šk., starobylý fil. kostel sv. Jiří, popl. dvůr, lihovar, mlýn. Opodál u Želivky, na místě řeč. »Hrádek«, stávala tvrz, která poč. XVII. stol. přenesena do vsi, kde nyní škola. V XV. a XVI. stol. seděli na tvrzi Dobrovítovští z Újezda, po nich Vrcholtičtí z Loutkova, Ondřej z Ortešova (1616), jenž tvrz i ves prodal (1642) Alžbětě Fr. Tengnaglové, po jejíž smrti (1676) koupil L-ci ve veřejné dražbě klášter želivský. — 2) L., osada t. u Velechvína, hejtm. Č. Budějovice, okr. a pš. Lišov, fara Hosín; 41 d., 222 ob. č. (1890). — 3) L., ves t., hejtm., okr. a pš. Mnich. Hradiště, fara Boseň; 21 d., 171 ob. č. (1890), popl. dvůr a ovčín. Ve XIV. st. příslušela z části klášteru mnichovohradišťskému a z části (kde stávala tvrz) vladykám. — 4) L., ves t., hejtm. Ledeč, okr., fara a pš. Dol. Královice; 28 d., 223 ob. č. (1890), popl. dvůr. Na někdejším statku a tvrzi seděli do r. 1598 Vraždové z Kunvaldu a odtud zvána L. Vraždova. — 5) L. Česká, ves t. nad Chrudimkou, hejtm. Chrudim, okr., fara a pš. Nasevrky[red 1]; 36 d., 218 ob. č. (1890), samota Kopáčov, Lupoměchy. — 6) L. Německá, ves t., hejtm. Chrudim, okr. Nasevrky[red 2], fara Bojanov, pš. Seč u Nasevrk[red 3]; 17 d., 108 ob. č. (1890). — 7) L., též Lhota Růžkova, chybně Růžko-L., ves t., hejtm. Ledeč, okr. Dol. Královice, fara a pš. Čechtice; 28 d., 151 ob. č. (1890), panský zámeček a mlýn. Tvrz, jakož i ves prodal (1542) Pavel Dřítenský z Malovic Janu a Jiřímu, bratřím Růžkům, svobodníkům, jichž potomci psali se Růžkové z Rovného a zdejší dvůr do r. 1611 drželi.
8) L., ves na Moravě, hejtm. Třebíč, okr. a pš. Náměšť u Brna, fara Jinošov; 30 d., 194 ob. č. (1890).