Ottův slovník naučný/Ledce
| Ottův slovník naučný | ||
| Ledbury | Ledce | Ledčice |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Ledce |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 767. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Ledce |
|
| Související články ve Wikipedii: Ledce (Kadlín), Ledce (Nespeky), Ledce (okres Hradec Králové), Ledce (okres Kladno), Ledce (okres Mladá Boleslav), Ledce (okres Plzeň-sever) |
|
Ledce: 1) L.., Ledec, někdy farní ves, nyní samota v Čechách nad Sázavou u Pecerad, hejtm. a okr. Benešov, fara a pš. Týnice n. S.; 2 d., 28 ob. č. (1890), fil. kostel sv. Bartoloměje (ve XIV. stol. far.), popl. dvůr, poblíže něhož stávala tvrz, rodné sídlo vladyk z Ledec. Ves, jakož i tvrz zanikla v XV. stol. Po r. 1624 fara zašla a zůstal jen kostel. R. 1846 při kopání nalezeny zde rozličné starožitnosti. — 2) L., někdy ves a vladyčí sídlo, nyní mlýn t. u Vitic, hejtm., okr. a pš. Český Brod, fara Vitice. — 3) L., Lepce, Srub nad Ledci, ves t. na lev. bř. potoka Dědiny, hejtm. a okr. Král. Hradec, fara a pš. Třebechovice; 37 d., 257 ob. č. (1890), fil. kostel sv. Maří Magd., popl. dvůr a myslivna. Druhdy při dvoře byl cukrovar. Nade vsí stávala tvrz Srub, kteréž r. 1450 dobyto, načež zbořena. Po tom držel L. Daniel ze Šarova a na L-cích, jehož synové prodali je Janu Trčkovi z Lípy, za něhož připojeny k Opočnu. — 4) L., Ledeč, ves t., hejtm. Jičín, okr. Libáň, fara Žerčice, pš. Domousnice; 58 d., 360 ob. č. (1890), 3tř. šk. L. bývaly městys s tvrzí, na niž seděl (1430–44) Epik z Klenice a Čeněk z Poříčan, v XVI. st. Křinečtí z Ronova, pak Cetenští z Četně, z nichž Václavovi pro jeho účastenství v bouřích stavů českých L. z polovice od král. komory ujaty a prodány (1623) Adamovi z Valdštýna. Později dostaly se celé k Dobrovici. — 5) L., Ledec, osada t. u Stránky, hejtm. a okr. Mělník, fara Kadlín, pš. Mšeno; 10 d., 81 ob. č. (1890). — 6) L., far. ves t., na úpatí vrchu Krkavce a potoku Všerubském, hejtm., okr. a pš. Plzeň; 75 d., 565 ob. č. (1890), kostel sv. Jakuba, r. 1769 vystavěný, 3tř. šk., špitál z r. 1797, ložisko kam. uhlí, závod na propírání kaolinu, 2 mlýny, z nichž jeden zove se Duby. Ves i s far. kostelem připomíná se r. 1181; jeho podací i se vsí příslušelo opatům plaským. Od r. 1421 patřily různým panstvím. — 7) L., Ledeč, ves t., hejtm. a okr. Slané, fara a pš. Smečno; 82 d., 506 ob. č. (1890), fil. kostel sv. Jana Křt, 2tř. šk. Sem náleží čásť lázeňského místa Šternberka, na jehož místě připomíná se tvrz.