Ottův slovník naučný/Largo
Ottův slovník naučný | ||
Largillière | Largo | Largs |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Largo |
Autor: | neznámý |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. s. 663. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Largo (ital.), široce, v hudbě označení nejzdlouhavějšího tempa, které zřídka kdy jest jednotným pro celou skladbu, jsouc z pravidla jen pro čásť jeho předepsáno. V symfoniích bývá voleno l. pro pomalý úvod k allegru, jehož thema druhdy signalisuje a probírá, a vyznačuje se pravidelně těžkopádným rázem, jejž nedovede s něho setříti sebe větší figurační členitost.