Ottův slovník naučný/Lanšperk

Údaje o textu
Titulek: Lanšperk
Autor: Eugen Muška
Zdroj: Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 644. Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Lanšperk

Lanšperk, Landšperk (Landesberg), ves v Čechách, hejtm. Lanškroun, okr. Ústí n. O., fara a pš. Dol. Dobrouč; 28 d., 161 ob. č. (1890), 1tř. šk. Na jihozáp. konci vsi na příkrém skalním ostrohu nad Orlicí zříceniny starobylého hradu, ležícího již přes 300 roků v ssutinách; jen nepatrné zbytky určují bývalou jeho polohu. Hrad vystavěn byl ve čtverhranu, z části z kamene, z části ze dřeva s palácem na vých. straně. Prví známí držitelé hradu jsou synové Viléma z Drnholce, připomínaného r. 1249, a sice Oldřich a Heřman, již vystavěli L. pravděpodobně na poručení královské k uhájení okolní krajiny. R. 1285 darován králem Václavem II. Záviši z Falkenšteina a synu jeho Ješkovi, který však jej dlouho nedržel. R. 1304 patří již klášteru zbraslavskému a po smrti Václava III. r. 1306 zmocnil se násilím hradu Haiman z Dubé, jenž předal jej zpět klášteru r. 1308 po velké výplatě, avšak již r. 1316 opět vyskytá se jako jeho držitel. Za krále Jana, jenž užíval důchodů z panství lanšperského po 6 let, vrácen jest opět hrad s příslušným panstvím r. 1325 na velkou prosbu opata Petra, zpovědníka královny, klášteru zbraslavskému, jenž dosadil k správě velmi zpustošeného a vybrakovaného hradu bratra Petrova Jetřicha. R. 1338 zastaven L. markrabí Karlovi, v jehož držení celé zboží lanšperské zůstalo až do r. 1341, kdy hrad vrácen opět klášteru, jenž však již r. 1343 znova jej postoupil s celým panstvím olomúckému biskupovi Janovi, jenž svěřil jeho správu purkrabí Veňkovi z Borov. Později však znova — nevíme, jakým způsobem — nachází se panství lanšperské při klášteře zbraslavském, jenž však opět r. 1358 vyměňuje je s biskupem litomyšlským Janem II. za jiné statky. Ve válkách husitských hrad velmi utrpěl, nejvíce r. 1425, kdy L. obležen Sirotky a brzy i dobyt a osazen a na to předán hejtmanu jejich Janu Městeckému z Opočna, jejž však, když přidržel se strany katolické, na L-u r. 1429 oblehli a brzy přemohli. Hradu zmocnil se na to vůdce výpravy, hejtman táborský Jan Kroměšin z Březovic, a když Jan z Opočna opět se přiklonil ku straně táborské, vrácen mu hrad, jejž on však r. 1432 dobrovolně postoupil Janovi z Jenšteina, po němž zdědil jej syn jeho Pavel, jenž postoupil jej Bohuslavovi z Košině a tento opět r. 1451 Zdeňkovi Kostkovi z Postupic. Po smrti tohoto zmocnil se hradu a celého zboží ml. jeho bratr Jan, jenž svěřil hrad ve správu hejtmana Bernarta z Petrkova. Po smrti Janově (1486) drželi panství nedělitelně synové jeho Bohuslav a Jan, a když Bohuš zemřel (1505), držel je jen Jan, který jej zapsal ještě za svého žití nezletilým dcerám Bohušovým Anně a Markétě, jichž poručníkem byl Vilém z Pernšteina. Z těch provdala se Markéta Kostkovna z Postupic za syna Vilémova Vojtěcha, na nějž po smrti Janově také hrad přešel. Po smrti tohoto r. 1534 přešlo celé panství, ježto Anna před tím již zemřela a dítek nebylo, na bratra Vojtěchova Jana. R. 1543 držel L. v zástavě Bohunek Zámrský ze Zámrsku a r. 1544 po vyplacení jeho Janem prodáno celé zboží lanšperské i s hradem Petrovi Bohdaneckému z Hodkova, po jehož smrti r. 1549 vládli zděděným statkům nedílně synové jeho Jindřich, Kryštof, Albrecht, Šraňk a Oldřich, již prodali jej r. 1564 Vratislavovi z Pernšteina za 8750 kop gr. č., jenž pronajal celé panství i s hradem Johance Černohorské z Boskovic. Po smrti Vratislavově r. 1582 drželi hrad synové jeho Jan a Maxmilián, již prodali však celé zboží zděděné r. 1588 Adamovi Hrzánovi z Harasova, po němž zdědili je synové jeho Zdeslav, Vilém a Jan nedílně. Teprve r. 1622 držel hrad samostatně Zdeslav, jenž však celé panství i s hradem, tehdá již pustým, prodal t. r. Karlovi z Lichtenšteina. V století XVII. hrad úplně zpustl. Srv. Sedláček, Hrady a zámky, II., str. 95. EMa.