Ottův slovník naučný/Ladička
| Ottův slovník naučný | ||
| Ladění | Ladička | Ladikie |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Ladička |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Praha: J. Otto, 1900. S. 542. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Ladička |
|
Ladička (franc. diapason) jest přístroj, jímž kontroluje se správnost ladění. Zhotovuje se obyčejně ve formě vynalezené r. 1711 Johnem Shorem jako ocelová vidlice, vybíhající na spojené části v držadlo. L. tato má vlastnost zvonů, že vydává totiž tón, s nímž ozývají se jen nejvyšší svrchní tóny. Udeří-li se oběma nespojenými konci l-ky, ozve se tudíž jednoduchý tón, od zavedení ladění normálního aʹ s 870 kmity za vteřinu. Pouze v Anglii používá se l-ček vydávajících tón c².