Ottův slovník naučný/Labyrinth

Ottův slovník naučný
Laby	Labyrinth	Labyrinth (anatomie)

Údaje o textu
Titulek:	Labyrinth
Autor:	Hynek Vysoký
Zdroj:	Ottův slovník naučný: Patnáctý díl. Praha: J. Otto, 1900. S. 527–528. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Labyrint

Labyrinth (etymologie nejistá, dle jedněch pochází slovo to od řec. λαύρα, ulička, dle jiných od λᾶας, kámen, jiní opět odvozují slovo to z hebrejštiny, jiní z egyptštiny), bludiště. Původně sluly tak u Řeků jeskyně a doly, jež rozvětvovaly se ve množství chodeb a chodbiček, kamenné lomy, jež sloužily z této příčiny často za vězení a za úkryt uprchlíků. Jméno l. bylo dle Wiedemanna (Herodots zweites Buch, str. 523) přeneseno pak do Egypta a nazvána jím podzemní stavba umělá, jež zařízením svým upomínala na řecké l-y. Popis egyptského l-u podává Hérodot II., 148. Dle toho nalézal se tento l. nad jezerem Moiriovým u města Krokodilopolis, měl 12 krytých dvorů nebo síní sloupových, z nichž 12 bylo obráceno k jihu, 12 k severu a vždy dva a dva byly k sobě portálem obráceny; celek byl z venčí obepjat zdí. L. měl prý 3000 komor, z nichž polovice byla nad zemí, polovice pod zemí. Hérodot prošel pouze komory nad zemí položené, komory podzemní byly mu nepřístupny, ježto dle udání kněží byli tam pochováni králové, kteří zbudovali l., a posvátní krokodilové. Horní čásť l-u tvořil veliký komplex různě se proplétajících chodeb, nádvoří, síní a komor; stěny komor ozdobeny byly reliefy, nádvoří otočena byla sloupovím. Dle Strabona p. 811 byl l. veliký palác, jenž sestával z tolika paláců, resp. nádvoří, co měl Egypt dříve žup, t. j. 27, a v nich musili se shromažďovati vyslanci jednotlivých žup se svými kněžími a žertvami. Dle Plinia staršího (36, 87) sestával l. z 21 domů a řady pobočních staveb, ležících mimo vlastní l. Srv. ještě Diodór I., 66. Egyptský l. byl asi původně zcela pravidelně zbudován a teprve pozdějšími hojnými přístavbami a přestavbami nabyl celek rázu spletitého. Jménem l. označovali stavbu tu asi pouze Řekové, ne Egypťané. Materiál, jehož ku stavbě bylo užito, byl bílý vápenec (poros). Prvním zbudovatelem l-u byl, jak vychází na jevo ze štítů Lepsiem objevených, Amen-em-hā III., šestý král 12. dynastie, známý Řekům pod jménem Moiris. Také jméno královny Rā-Sebek-nefru objeveno ve zříceninách l-u. Dle Hérodota I., 148 a Diodóra I. 66 založili l. dódekarchové, dle Pomponia Mely I., 9, 5 Psammetich, dle Diodóra I., 89 Menas a Marros (= Moiris), dle Strabóna 17, 813 Ismandés, dle Plinia star. 36, 84 Tithoes, Mneecis-Menes, Moteris a Petesuchis, dle Manethóna Lacharis. Lepsius se domníval, že odkryl zbytky l-u u vesnice Havary, kde vedle pyramidy objevil nesčíslné množství komor z cihel zbudovaných; některé vápencové balvany byly opatřeny jménem Amenemhy III. To, co Lepsius objevil, není však l., nýbrž zbytky římské, resp. koptické vesnice a pozůstatky řecko-římského hřbitova s hojnými pomníky. Na místě tom však skutečně nalézal se egyptský l., jak dokázal Flinders Petrie, jenž na několika místech zjistil základy jeho. Zachovalo se jenom málo kamenů, ježto většinou použito jich bylo jako materiálu pro stavby novější.

Účel l-u všelijak se udává: jedni pomýšlejí na chrám, jiní na hrobku, jiní na shromáždiště atd. Zdá se však, že l. byl komplexem chrámů pro různé egyptské župy (nomoi), jehož středem byl chrám Sabakův v Krokodilopoli. Kdy byl l. zničen, není známo. V I. století po Kr. připomíná jej Apión (fragm. 8), Alkifrón uvádí jej ve II. stol. po Kr. jako jednu z největších památností Egypta, rhétór Aristeidés v témž století prý jej navštívil a totéž vypravuje se o císaři Septimiovi Severovi. Hodnověrnosti zpráv těch arci nelze zjistiti. Severně od l-u nalézá se pyramida zbudovaná z nepálených, slamou promíšených cihel, v níž pochován byl Amenemhā III. a jeho dcera Ptah-nefer-u. Vchod do této pyramidy objevil Flinders Petrie, jenž dokázal, že okolo celé pyramidy táhne se velmi složitá chodba, jež ústí v komoru hrobovou, kdežto u jiných pyramid pravidlem vchod vede přímo do hrobky. Srv. Flinders Petrie, Hawara, Biahma and Arsinoe (Londýn, 1889); Wiedemann, Herodots zweites Buch (str. 522–533). V Řecku byly zejména na Krétě dva l-y: jeden u Knósu, jehož zbudování přičítala báje Daidalovi a v němž chován byl dle pověsti Minótauros, druhý u Gortyny. L. gortynský nebyl asi původně nic jiného než lom (Prokesch, Steiermärkische Zeit., N. F. III., 1836, str. 89 nn., Denkwürdigkeiten I., 606 nn.); o l-u u Knósu srv. Reichel, Über Homer. Waffen, str. 138. L. knósijský zobrazen jest neb alespoň allegoricky naznačen na didrachmech tohoto města (Knósu). — Slova l. užívá se často moderně ve významu: směs, směsice zamotaná, v níž nelze se vyznati. Vý.