Ottův slovník naučný/Lípa

Ottův slovník naučný
Lioy	Lípa	Lípa (obce)

Údaje o textu
Titulek:	Lípa
Autor:	Josef V. Černý
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 60. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Lípa (rod)

Lípa v ohledu bot. viz Tilia.

L. v lesnictví řadí se mezi stromoví méně důležité a pěstuje se více v stromořadích, u cest, průseků a pod. než v dřevinách pro těžbu dříví. Jen málo kde pěstuje se l. v lesích, v smíšených dřevinách, osaměle neb v skupinách. L. mizí zvláště stále více z našich lesů, kde provozuje se racionální hospodářství, z té příčiny, že dřevo její jest méně cenné a na půdách živných, hlubokých a kyprých, jakých l. vyžaduje, neposkytuje dosti užitku, neboť vzrůst její, ač v mládí bujný a rychlý, ochabuje později tak, že jedle a buk ji předstihuje. Dřevo lípové jen výjimečně mívá cenu, která by mohla nahraditi pozvolným vzrůstem způsobený úbytek v těžbě; jest pěkně bílé, měkké a lehké, má jemné, stejné vlákno a nebortí se, netrhá a nebobtná. Zhotovují se z něho výrobky řezbářské, soustružnické a kolářské; palivem jest špatným. Uhlí lipového užívá se ku kreslení a k výrobě střelného prachu. Lýko z mladých lip jest tuhé a dělají se z něho provazy, rohožky, květy poskytují včelám výbornou pastvu a usušeny jsou obecně užívaným lékem. Ze semen může se lisovati olej. L. v hustém obrostu vyrostlá má dosti dlouhý válcovitý peň, ale nevelkou korunu; ve volnosti vzrostlá mívá peň krátký, ale korunu rozlehlou a krásnou. Věk její čítá se do mnoha staletí; až přes 500 r. staré lípy nejsou v Čechách a na Moravě vzácností. črn.