Ottův slovník naučný/Kyjov
| Ottův slovník naučný | ||
| Kyjorožec | Kyjov | Kyjovice |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Kyjov |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 484–485. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Kyjov (rozcestník) |
|
| Související články ve Wikipedii: Kyjov, Kyjov (Buřenice), Kyjov (hrad), Kyjov (Krásná Lípa), Kyjov (okres Havlíčkův Brod), Kyjov (okres Žďár nad Sázavou) |
|
Kyjov: 1) K., Kijov, ves v Čechách, hejtm., okr. a pš. Něm. Brod, fara Dol. Krupá; 30 d., 101 ob. č. (1890), čásť popl. dvora obce Něm. Brodu. — 2) K., Kyjový, víska t. u Lesné, hejtm. Pelhřimov, okr. Pacov, fara a pš. Hořepník; 6 d., 35 ob. č. (1890). V nejstarší době náležel ke statkům kláštera želivského. — 3) K. (Khaa), ves t., hejtm. a okr. Rumburk, fara Krásná Lípa, pš. Schönbüchel; 80 d., 527 obyv. n. (1890), 1tř. šk., pálení vápna, mlýn a tkalcovství po domácku. — 4) K., někdy hrad u Malesic za Plzní, vystavěný asi od pánů z Ryžemberka. R. 1503 byl pustý a náležel k Malesicům. Jméno hradu dochoval nám blízký les u Malesic, v němž r. 1864 objeveno pohanské pohřebiště se 63 mohylami.
5) K. (Gaya), město na Moravě, ležící při Stupavě (která se zde zove Kyjovka) a stanici Rak.-uher. st. dráhy (Brno-Vlárský průsmyk), má 332 d., 2337 ob. č., 1012 n., 2 jiné (1890), hejtmanství, okr. soud, fin. stráž, četn. velitelství, poštu, telegr., far. kostel Nanebevzetí P. Marie (1130 far., druhdy kostel kapucínský), piaristskou kollej, radnici ze stol. XVI., 4tř. obec. utrakv. školu chlapeckou a dívčí, 4tř. něm. ob., 2tř. pokrač. školu, čes. a něm. opatrovnu, měst. nižší čes. gymn., lékárnu, měst. spořitelnu, hnědouhelné doly, sklárnu a raffinerii skla, výrobu hospodářských strojů, knih a kamenotiskárnu, 3 parní mlýny, továrnu na étherické oleje, 3 lihovary, sladovnu, pivovar, výrobu octa, zelinářství, vinařství, ovocnictví a značný obchod s obilím. Město drží deskový statek Kelčany a Březovice. První zmínka o K-ě, tehdy ještě vsi, jest z r. 1126, kdy král Václav I. daroval jej klášteru Hradisku u Olomúce. Opat Michael založil tu faru s kostelem sv. Martina (kostel tento v XVIII. stol. vyhořel a zanikl; na jeho místě založena r. 1833 kaple). Na poč. XIII. stol. jeví se K. již jako městečko (villa forensis) s právem 1 trhu v témdni a r. 1284 povolil mu král Václav II. opevniti se proti nepřátelům zdmi a příkopy. R. 1326 byl klášter nucen K. zastaviti, až r. 1410 jej zase vyplatil. Ok. r. 1425 rozšířilo se tu značnou měrou husitství, avšak r. 1431 dobyl K-a vév. Albrecht a novoty vykořenil. Za války krále Jiřího s Matiášem byl K. velmi zpustošen. Král Matiáš odňal jej ok. r. 1470 klášteru a udělil nejprve Vilémovi z Tetova, později Půtovi z Lichtenburka. Potom se majitelé často střídali, až r. 1548 vykoupili se z poddanství občané podporováni jsouce přízní krále Ferdinanda I. i s vesnicí Bukovinou, jež ode dávna náležela k panství kyjovskému. K. stal se tak městem královským a vzmohl se jmenovitě zásluhou moudré správy tehdejšího primátora Václava Bzeneckého tak, že již r. 1577 koupil si ves Březovice. Veliká čásť měšťanstva přiznávala se tehdy k učení Lutherovu. V XVII. stol. stižen byl K. několikrát značnými pohromami; r. 1605 dobyt a zpustošen od Bočkajovců, v r. 1636 a 1679 utrpěl velké škody požárem, r. 1695 povodní, v r. 1606 a 1679 morem a j. Přes to koupilo si město r. 1666 ves Kelčany. R. 1720 zal. tu kn. Adam z Liechtenšteina klášter kapucínů s kostelem (nyní far.) Naneb. P. Marie (klášter ten zrušen r. 1784) a r. 1760 uvedeni do města piaristé. R. 1742 vypleněn byl K. od pruského, v r. 1805 a 1809 od francouzského vojska. Z novější doby nejdůležitější událostí jest r. 1896 vítězství Čechů při volbách do obecního zastup, nad židov. — němec, menšinou, jež až do té doby měla K. v rukou. — Kyjovský soudní okres čítá 6614 d., 31.988 ob. č., 1494 n., 2 jiné; z 33.704 přít. ob. 32.510 katol., 25 evang., 1169 židů, z těch 15.647 muž., 18.057 žen. (1890). Okr. hejtmanství kyjovské, zaujímajíc okr. soudy K. a Ždánice, má 9476 d., 44.935 obyv. č., 1799 n., 2 jiné; ze 46.998 přít. obyv. 45.146 katol., 372 evang., 1480 židů, z těch 21.943 muž., 25.055 žen (1890). — 6) K., obec židovská t., 58 d., 34 ob. č., 269 n. (1890), 1tř. šk. — 7) K., ves t., hejtm. N. Město, okr. Žďár, fara a pš. Bohdalec; 17 d., 115 ob. č. (1890), kaple P. Marie.