Ottův slovník naučný/Kyšperk
| Ottův slovník naučný | ||
| Kyšnec | Kyšperk | Kyta |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Kyšperk |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 507. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Letohrad |
|
| Související články ve Wikipedii: Kyšperk (hrad, okres Teplice), Kyšperk (hrad, okres Ústí nad Orlicí) |
|
Kyšperk: 1) K.[red 1], Supí Hora (Geiersberg), město v Čechách, na pr. bř. Orlice a při stanici Rak. sev.-záp. dráhy (Hradec Král.–Meziměstí a Ústí n. O.–K.), v hejtm. a okr. žambereckém; má 244 d., 1741 ob. č., 65 n. (1890), far. kostel sv. Václava (r. 1726 fil. do Lukavice), r. 1680 v italském slohu vystavěný od Hynka Vítanovského z Vlčkovic, chudobinec s kaplí, 5tř. šk., četnickou stanici, poštu, telegraf, měst. spořitelnu, továrnu na sirky, mechanické tkalcovny na bavlněn. a hedváb, zboží, mlýn, pilu, výrobu nábytku, 2 cihelny, kartáčnictví, tkalcovství a výroč. týdenní trhy. Alod. panství Supí Hora s Orličkou (3491.92 ha) se zámkem, dvorem, pivovarem drží Anna hr. ze Stubenberka. V zámku chovají se dosud sáně, na nichž ujížděl Napoleon I., když se vracel z Ruska. Při zámku zahrada s umělou jeskyní. Nad městem na vršku »Hradisku« hřbitovní kaple sv. Jana Nep. (z r. 1736) zajímavá svým zvláštním slohem stavebním, majícím připomínati každou součástkou svojí posvátné pětihvězdí sv. Jana Nep. Tak má stavba po 5 věžičkách, dveřích, oknech, lavicích a oltář jest pětioltářní atd. Na přímluvu Hynka Vítanovského z Vlčkovic byl K. na město povýšen a znakem nadán (vyobr. č. 2456.): v červeném štítě na zelen. trávníku kráčející jelen přirozené barvy. Někdejší hrad K. stával na Hradisku a poslední jeho zbytky rozvezeny při stavění kaple sv. Jana N. Hrad zal. snad (1308) od Jeniše z K-a, potom tu seděli pánové ze Žampachu (do r. 1568), kteří přivtělili K. k Žampachu. Když pak r. 1568 panství žampašské děleno, dostal se K. za díl Čeňkovi z Potšteina, za něhož tu zal. K. Od r. 1574 držel K. Jan ml. z Valdšteina, po něm jeho strýc Adam, od r. 1601 Jiří ze Stubenberka, pánové z Losenštěinu, r. 1650 Vítanovští z Vlčkovic, z nichž Hynek vystavěl (1680) zámek a zámecký kostel. Potom se tu připomínají Libšteinští z Kolovrat, Ferd. Markvart z Harrachu (1717), Jan z Bredova, jenž vystavěl (1736) na Hradisku kapli. Na to se tu vystřídala rodina Cavriani, Marcolini, od r. 1834 hraběcí rod Nimptschův a nyní Stubenberkové. R. 1726 zřízena tu fara a r. 1747 vysazen městu majestát na konání výročních trhů. — 2) K., Supí Hora, někdy hrad t. nad Chlumcem (v. t.) v okresu chabařovickém. Hrad vystavěn při zemské bráně do Míšně vedoucí, na němž r. 1320 připomíná se Oto z Bergova. Potom jej drželi biskupové a arcibiskupové pražští, v XV. st. rod Vřesovcův, r. 1467 Jaroš, předek Kyšperských z Vřesovic, r. 1522 Volf ze Solhauzu, r. 1579 Hynek a Albrecht bratří ryt. Kekulové ze Stradonic, z nichž poslední súčastnil se vzpoury stavů českých, začež jmění jeho od král. komory ujato a prodáno (1623), mezi jiným i pustý zámek K., Alexandru Regniersovi sv. p. z Bleilebenu, po němž pozůstalá vdova darovala K. i se Soběchleby jesuitům bohusudovským. Srv. Chlumec 3).
Redakční poznámky
Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.
- ↑ Dnes Letohrad.