Ottův slovník naučný/Kunvald
| Ottův slovník naučný | ||
| Küntziger | Kunvald | Kunvaldský |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Kunvald |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 378–379. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Kunvald |
|
| Související články ve Wikipedii: Kunín |
|
Kunvald: 1) K., městečko v Čechách v Horách Orlických, hejtm., okr. a pš. Žamberk; 359 d., 1974 ob. č., 17 n. (1890), far. kostel sv. Jiří (1350 far.), 5tř. šk., 7 mlýnů, 2 pily. R.1368—69 držel K. Jan Svor ze Žampachu, r. 1389 koupil jej Boček z Kunštátu od Ješka Kdulince a připojil jej ke zboží litickému. R. 1457 usadil se zde s povolením krále Jiřího z Poděbrad ještě s jinými stejně smýšlejícími bratr Řehoř, zchudlý zeman, a založil tu první osadu českobratrskou. R. 1467 zvolila si Jednota tři biskupy čili starší, mezi nimiž byl Matěj z Kunvaldu, snad držitel tehdy statku kunvaldského. Fara po válce 30leté zaniklá obnovena r. 1787.
2) K. (Kunewald), far. ves na Moravě při Jičince, hejtm. a okr. N. Jičín; 255 d., 33 ob. č., 2119 n. (1890), kostel Pozdvižení sv. Kříže (od r. 1812 far.), 5tř. obec a hospodářskou šk., pš., spořitel. a záložen. spolek, stanice Novojičínské místní dráhy (Suchdol–N. Jičín). Alod. panství (884.12 ha) s krásným zámkem, dvorem, pivovarem a parostr. cihelnou drží od r. 1895 Viktor ryt. Bauer. Na vých. straně K-u pahorek »Čarodějka«, kde druhdy čarodějnice byly upalovány. K. založen asi ke sklonku XIII. stol., ve XIV. a XV. stol. až na malé přestávky byl při panství starojičínském. R. 1515 dostal se K. s některými okolními vesnicemi ke zboží fulneckému a když toto rozděleno (1584), dostala se tvrz a ves K. Elsteře, manželce Jana Balt. Cetryše z Kynsberka, a tím stal se K. samostat. zbožím, k němuž přikoupen i Suchdol. R. 1621 dědila K. Judita, sestra Jana Cetryše, na nějž vzala svého muže Jana Mořice z Rödern na spolek. Od jeho synů koupil (1653) K. Gabriel hr. Serényi, po jehož potomcích tu seděli Eleonora kn. z Liechtenšteina (1703), Eleonora hraběnka Harrachová (1723), po ní její syn František (1753), jeho dcera Valburka (1781), Bedřich E. Schindler, Egon hr. Fürstenberk, jehož syn Josef Bedřich prodal zboží kunvaldské nynějšímu majetníku. V XV. stol. usadili se zde Mor. Bratří a ti se postupem času poněmčili. V 2. pol. XVI. stol. měli Bratří v obci většinu; tehdy častěji je navštěvoval bratr Jakub Kunvaldský. Po válce 30leté mnoho obyvatel, kteří na víru katolickou obrátiti se nechtěli, odešlo do ciziny. Když pak poč. XVIII. stol. nové náboženské hnutí na Kravařsku nastalo, K. hojnou měrou se ho súčastnil, začež mnozí pohnáni před soud a vězněni. R. 1783 založila a vydržovala vrchnost německou školu, do níž Frant. Palacký jako 9letý chlapec dán němčině se naučit. R. 1810—11 vystavěn kostel a založena fara. (Srv. Mor. Kravařsko, Příbor, 1898, str. 229.)