Ottův slovník naučný/Kremsmünster
| Ottův slovník naučný | ||
| Kremsier | Kremsmünster | Křemyž |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Kremsmünster |
| Autor: | Jiří Stanislav Guth-Jarkovský |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. s. 123. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Kremsmünster |
|
Kremsmünster, městys v hejt. štýrském v Rakousích nad Enží na řece Kremži a na dráze Kremsthalské (trať Linec-K.-Klaus-Steyerling), má 1048 obyv., veliký pivovar, továrnu na čokoládu a valné dobytčí trhy; z úřadů: okr. soud, poštu, telegraf a městskou spořitelnu. Slávu K-u tvoří benediktinské opatství kremsmünsterské, samo v sobě s kostelem a klášterem svým jakož i přilehlými budovami jsouc malým městem v městě. Veliká jeho budova vypíná se na levém bř. řeky Kremže na vrchu nad městem. Poslední Agilolfing Thassilo II. Bavorský založil je r. 777 a Karel Veliký bohatě je nadal darovav mu blízké jezero Albensee s celým pobřežím. Později opatství trpělo silně vpády Maďarů a teprve od r. 1007 za císaře Jindřicha II. začalo rychle vzkvétati, tak že dnes patří klášter k nejbohatším v Rakousku. Do jeho obvodu patří 22 far. Klášter sám je z XVIII. st. a obsahuje předem kostel s krásným portálem, 12 oltáři a pěknými obrazy, mezi nimiž vyniká obraz J. A. Wolfa na hl. oltáři, pak klenotnici s proslulým pohárem Thassilovým řečeným Thassilokelch nebo Stifterbecher a velký sál zvaný císařský; knihovna opatství v sále 77 m dlouhém má na 70.000 svazků, 1800 rukopisů a 2000 inkunabulí. Hvězdárna 52 m vysoká a o samotě stojící (z let 1748 až 1758) má osm pater a vedle krásné observatoře se znamenitými nástroji sbírku přírodnickou, obrazy, rytiny a mince. V nádvoří stojí pět bassinů s krásnými sochami a skulpturami. Klášter vydržuje vyšší gymnasium s konviktem. V opatství od jakživa s oblibou pěstovány byly vědy a umění. Srv. Weissbacher a Hartenschneider, Das Dekanat Altmünster mit den Pfarren des Stiftes K. (Topographie des Erzherzogthums Oestereich Abth. 3, Vídeň, 1835, 3 sv.); Hagn, Wirken der Benediktinerabtei K. (Linec, 1848). Gh.