Ottův slovník naučný/Krajty

Ottův slovník naučný
Krajské zřízení	Krajty	Krajuru

Údaje o textu
Titulek:	Krajty
Autor:	František Bayer
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. s. 28. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Krajty

Krajty (Pythonidae), čeled velikých hadů nejedovatých z podřadí úžovkovitých (Colubriformia) nejpříbuznějších s hroznýši, k nimž také k. druhdy počítány bývají. Liší se však od pravých hroznýšů tím, že mají nahoře na hlavě alespoň v přední třetině nikoli drobné šupiny, nýbrž větší štítky, zuby i v mezičelistí a na zpodní straně ocasu 2 řady příčných štítků (hypuralia). Všecky k. mají hlavu podlouhlou, na příčném průřezu skoro čtyřbokou, na předu zúženou; nozdry jsou na čenichu nahoře nebo po stranách. Dlouhé tělo jest pokryto šupinami hladkými; ocas jest oblý, chápavý. U vnějšího otvoru kloaky mají i k. dvé drápků, jimiž jsou ukončeny zakrnělé končetiny zadní. Jsou to hadi krajin tropických a plazi noční. Usmrcují a polykají kořist svou týmže způsobem jako hroznýši; živí se obratlovci zvíci holuba až i králíka, na větší živočichy jen výjimkou útok činíce. Člověka napadají jen z omylu nebo v obraně. Samice zahřívá vejce snesená tělem svým, v kotouč nad nimi svinutým. Všech druhů nejznámější jest k-ta tigrovitá (Python tigris Daud., P. molurus. Gray), had zdéli až 8 m, barvy na hlavě nažloutlé nebo nahnědlé, v přední její části barvy pleťové s tmavohnědou vidličnatou skvrnou v týle a rovněž tmavým pruhem mezi čenichem a okem i za ním; vezpod má trup barvu bělavou, na hřbetě světle hnědou s řadou velikých, skoro kosočtverečných skvrn hnědých a s podobnými, ale menšími skvrnami na bocích. Právě tento druh bývá často ve zvěřincích ukazován; pochází z jižní Asie, kde jest domovem od jižního cípu Přední Indie až po velehory Himalájské, od moře Arabského až po jižní Čínu. Ve Východní Indii i na sousedních ostrovech žije také k-ta mřížkovaná (P. reticulatus Gray), ještě větší, až 10 m dlouhá. Má barvu nahnědlou, na hlavě tré podélných pruhů černých, na hřbetě černé pruhy a skvrny ve tmavou síť spojené a také na žlutavém břiše po stranách skvrny černé. V západní a střední Africe (až asi po 18° s. š.) obývá k-ta písmenková (P. Sebae Kuhl.), zdéli až i 6 m; na hlavě má velkou, trojhrannou skvrnu černohnědou, na žlutavě šedém hřbetě tmavou síť z klikatých černohnědých skvrn a také na bocích podobné tmavé pruhy příčné. Fossilní k. nalezeny byly kromě Indie i v eocénu Francie (Palaeopython Rochebr.) a v miocénu na Euboei (Heteropython Rochebr.). Br.