Ottův slovník naučný/Královec

Ottův slovník naučný
Králové	Královec	Králové Dvůr

Údaje o textu
Titulek:	Královec
Autor:	Pavel Papáček, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 56–57. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Kaliningrad
Související články ve Wikipedii: Královec (Opatov)

Královec: 1) K. (polský Królewiec, něm. Königsberg, lat. Regiomontium), hlavní a sídelní město provincie Východní Prusy, leží po obou (osmi mosty spojených) březích Pregoly asi 7 km východně od ústí jejího do Umanu Frižského, skládajíc se ze tří čtvrtí (Altstadt, Kneiphof a Löbenicht, teprve r. 1724 v jedno město sloučených) a z několika předměstí. Od r. 1843 velkolepá pevnost. Důležitá stanice železnic (čtyři nádraží) na všecky strany se rozbíhajících, jež podobně jako splavná Pregola a v posledních letech límanem Frižským od ústí Pregoly k Pilavě zřízený průplav (Königsberger Seekanal) podporují vzmáhající se obchod. Sídlo vládních úřadů provinciálních a krajských, vrchního presidenta Vých. Prus, vrchního, zemského a obvodního soudu, ředitelství drah a pošt, generálního kommanda a jiných úřadů a zřízení vojenských; mnoho škol, universita založená r. 1544 od markraběte Albrechta I. (Collegium Albertinum, mívala v XVII. stol. i 2000 posluchačů; na ní působili učenci světového jména: Herbart, Kant a j.) s příslušnými ústavy pobočnými, klinikami, semináři, hvězdárnou, zahradou botanickou, museem, bibliotékou atd. Tajný archiv Německého řádu obsahuje nejdůležitější prameny pro dějiny kraje. Pět gymnasií, reálné gymnasium, učitelské semináře, akademie umění, konservatoř, městské museum, divadlo, několik učených společností, ústavy pro hluchoněmé a pro slepce, blázinec, sirotčinec, porodnice, nemocnice, 11 časopisů. Pěkné promenády (»Hufen«), v středu města rybník. Elektrická dráha. R. 1895 měl K., jenž tvoří samostatný městský okres, 172.796 obyv. (159.820 evang., 7182 katol., 1718 jin. křesťanů a 4076 židů). Z památek jmenovati sluší: zámek několikráte přestavěný s upomínkami na vladaře země (v něm též museum archaeologické společnosti »Prussia« bohaté na praehistorické nálezy Samlandu), před zámkem socha Bedřicha I. (kromě této má K. ještě řadu jiných soch: Bedřicha Viléma III., císaře Viléma I., Kanta); dóm, gotická stavba, s níž počato r. 1332, v něm náhrobky velmistrů a vévodů pruských. V postranní kapli »Stoa Kantiana« zvané pochován Im. Kant. Mimo dóm jest v K-vci ještě 13 kostelů evang., jeden kat. a synagoga r. 1811 vystavěná. Z nových budov vynikají brány, universita, justiční palác, bursa a několikerá kasárna. Obyvatelstvo živí se hlavně obchodem. Střediskem bohatého kupectva je čtvrt ostrovní Kneiphof s domy na jehlách stavěnými. Hlavní předměty obchodu jsou obilí, luštěniny, len, konopí jako zboží vývozné; přivážejí se: cukr, čaj, slanečky a j. Několik ústavů peněžních. Značný průmysl: strojírny, slévárny, továrny tabákové, mydlárny, barvírny, koželužny, vápenice; výrobky "jantarové, známé cukrovinky, zejména marcipán. — Královecký vládní okres pruské provincie Vých. Prusy má na 21.109 km² 1,204.349 obyv., venkovský okres král. 56.830 obyv. — K. založen byl r. 1255 od Přemysla Otakara II., který válčil tu proti pohanským Prušanům jako pomocník řádu Německých rytířů, jimž i nově založenou osadu odevzdal. Již r. 1286 obdrželo původní město (dnešní Altstadt) právo městské, jímž nadány i osady v bezprostředním sousedství vzniklé a to r. 1300 Löbenicht a r. 1327 Kneiphof. Když r. 1457 Malborg (Marienburg) upadl do rukou polských, stal se K. sídlem velmistrů a později od r. 1525—1618 vévodů pruských. Protestantismus vnikl sem r. 1523. R. 1656 uzavřena tu známá smlouva mezi králem švédským Karlem X. Gustavem a kurfirštem braniborským Bedřichem Vilémem čelící k vymanění Pruska z lenního svazku s Polskem. R. 1701 v zámeckém kostele vsadil si na hlavu pruskou korunu královskou Bedřich I. (jako kurfiršt III). R. 1757 obdržel K. posádku ruskou, r. 1807 dostal se na čas do rukou Francouzů. — Schubert, Zur 600-jährigen Jubelfeier Königsbergs (1855); Gordack, Wegweiser durch Königsberg (1894). Pp.

2) K.^{[red 1]} (Königsberg), osada v Čechách u Opatova, hejt. a okr. Litomyšl, fara a pš. Opátov; 22 d., 105 ob. n. (1890). Založena r. 1760 na úpatí soujmenného vrchu.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Dnes zaniklá osada Královec u Opatova v okrese Svitavy.