Ottův slovník naučný/Kozojedy
Ottův slovník naučný | ||
Kozohlody | Kozojedy | Kozojídky |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Kozojedy |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. S. 1054. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Kozojedy | |
Související články ve Wikipedii: Kozojedy (Lány), Kozojedy (okres Jičín), Kozojedy (okres Plzeň-sever), Kozojedy (okres Praha-východ), Kozojedy (okres Rakovník), Kozojedy (Zaječov) |
Kozojedy: 1) K., v Kozojedech, samota v Čechách u Lán, hejt. a okr. Chrudim, fara Morašice, pš. Heřm. Městec; 4 d., 27 ob. č. (1890). Bývala zde ves a tvrz, rodné sídlo pánů z K-ed. R. 1544 připomíná se pustou. Na tvrzišti, jemuž lid říká »na hrádku«, a louce blíže »na dvořišti« nalezeno při kopání mnoho starožitností. — 2) K., ves t., hejt. Č. Brod, okr., fara a pš. Kostelec n. Č. L.; 89 d., 577 ob. č. (1890), 2tř. šk., fil. kostel sv. Martina (1352 far.). Fara zanikla v XVII. st. a kostel, r. 1769 opravený stal se fil. — 3) K., někdy ves, nyní popl. dvůr u Rataj Hr., hejt. Kut. Hora, okr. Uhl. Janovice, fara a pš. Hr. Rataje, byla ve XIII. stol. příslušnou k panství ratajskému. — 4) K., osada t., hejt. Hořovice, okr. Zbirov, fara a pš. Sv. Dobrotivá; 29 d., 196 ob. č. (1890). — 5) K., far. ves t., hejt. a okr. Královice, pš. Liblín; 77 d., 475 ob. č. (1890), kostel sv. Mikuláše z r. 1690 (ve XIV. stol. far.), 3tř. šk., mlýn, opuštěné kutiště na kamenečnou břidlici. V XV. stol. byly K. městečkem, král Vladislav obnovil (1514) mu týd. trh, ježto bývalé výsady jim shořely. Za války 30leté K. od vojska vypáleny, r. 1649 připomínají se již pustými; později městečko kleslo na ves. Znak městečka: v modrém poli červ. rak a nad ním stříbrná parma. — 6) K., ves t. na Vinařickém potoce, hejt. a okr. Louny, fara Vinaříce, pš. Ročov; 44 d., 313 ob. č. 1890), chraelařství, ovocnářství, hájovna a dvůr Dřevíč (v. t.). K. jsou původištěm pánů Kozojedských z K-ed. — 7) K. Malé, ves t., viz Kozojídky. — 8) K. Velké n. Hrubé, ves t., hejt. a okr. N. Bydžov, fara Žlunice, pš. Vys. Veselí; 57 d., 356 ob. č. (1890), fil. kostel sv. Václava z r. 1689 (r. 1384 far.), ½ hod. na sev. zbytky tvrze, již r. 1423 Žižka dobyl a spálil se 60 obránci. V XVI. stol. byly K. na krátký čas samostatným statkem; ale brzy se Žlunicemi připojeny k Dymokurům.