Ottův slovník naučný/Kozlov
| Ottův slovník naučný | ||
| Kozlín | Kozlov | Kozlov (osoby) |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Kozlov |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. S. 1051. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Kozlov |
|
| Související články ve Wikipedii: Kozlov (Bystřice nad Pernštejnem), Kozlov (Česká Třebová), Kozlov (Mladějov), Kozlov (okres Havlíčkův Brod), Kozlov (okres Jihlava), Kozlov (okres Olomouc), Kozlov (okres Žďár nad Sázavou), Kozlov (Střelské Hoštice), Kozlov (vojenský újezd Hradiště), Mičurinsk |
|
Kozlov: 1) K., osada v Čechách u Rovně, hejt. Jičín, okr. Sobotka, fara a pš. Mladějov; 14 d., 64 ob. č. (1890), popl. dvůr Křenov. K. jest snad rodné sídlo vladyk Kozlovských z K-a. — 2) K. (Kosslau, Gosslau), ves t., hejt. Kadaň, okr., fara a pš. Doupov; 25 d., 142 ob. n. (1890). — 3) K., ves t., hejt., okr., fara a pš. Ledeč; 30 d., 193 ob. č. (1890), 1tř. šk., ložisko želez. rudy. — 4) K., ves t. na svahu vrchu t. jm., hejt. a okr. Litomyšl, fara a pš. Čes. Třebová; 48 d., 329 ob. č. (1890), 1tř. šk. — 5) K., někdy ves, nyní samota t. u Ošelína, hejt. a okr. Stříbro, fara Damnov, pš. Svojšín. Platy ze vsi této šly klášteru kladrubskému. Zašla za válek husitských. — 6) K. (Kosslau), far. ves t., hejt. Žlutice, okr. a pš. Bochov; 89 d., 504 ob. n. (1890), kostel (1365 far.) s obrazem od Brandla a 2 hrobkami, 3tř. šk., mlýn. Alod. statek (190.43 ha) se zámkem a dvorem náleží spořitelně šluknovské. Ve XIV. a XV. st. byl K. manským zbožím k Bečovu a potom k Bochovu. Před r. 1570 seděl na zdejším zboží Jan Ratibořský z Chcebuze, potom Jiřík Uttenhoffer z Uttenhofen, z jehož nástupců Adam súčastnil se bouří stavovských, začež mu tvrz a ves K. se dvorem popl. od král. komory ujat a prodán (1623) cizozemci Janu Hegnerovi z Rezelfeldu, král. sekretáři při čes. dvor. kanceláři na Novém městě Pražském. Potom držela (do r. 1670) K. rodina ze Štampachu, Pikhartů z Zel. Údolí (od r. 1687—1744), Hoyerů z Blumenau (od r. 1792), v 2 pol. t. stol. Julius Gabriel a od r. 1890 spořitelna šluknovská. — 7) K., ves t. (hejt. Strakonice), viz Koclov.
8) K., ves na Moravě, hejt. a okr. Jihlava, fara Vys. Studnice, pošta Velký Beranov; 83 d., 657 obyv. č. (1890), 1tř. šk., kaple sv. Jana, poplužní dvůr a samota Loudilka. — 9) K. (Koslau), ves t., hejt. Hranice, okr. Lipník, fara a pošta Vel. Újezd; 75 d., 29 obyv. č., 537 n. (1890), 2tř. šk. Pod Liselberkem má Odra své prameny a v nedalekém revíru objeveno (1832) ložisko břidlice ku krytí střech. — 10) K., osada t. u Lesoňovic, hejt. N. Město, okr. Bystřice, fara a pš. Štěpánov u Nedvědic; 11 d., 73 ob. č., 2 n. (1890). — 11) K., osada t. u Křižanova, hejt. a okr. Vel. Meziříčí, fara a pš. Křižanov; 21 d., 135 ob. č. (1890). K r. 1494 připomíná se zde tvrz se dvorem.
12) K., új. město v rus. gub. tambovské nad ř. Lesním Voroněžem na křižovatce žel. drah Rjazan–K., K.–Saratov a K.–Voroněž–Rostov, má 34.626 obyv. (1890) ve 3813 domech, 14 kostelů, klášter, 64 závodů průmyslových, čilý obchod, hl. s dobytkem a plodinami hospodářskými; z ústavů vzdělávacích ženské progymnasium, z ústavů dobročinných dva chudobince a j. — Kozlovský újezd má na 6701 km2 345.460 obyv., kteří se živí polním hospodářstvím, chovem dobytka a obchodem. — 13) K., új. m. v gub. tavrické, viz Jevpatoria.