Ottův slovník naučný/Kouty
| Ottův slovník naučný | ||
| Koutský | Kouty | Kouzelná svítilna |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Kouty |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Čtrnátý díl. Praha : J. Otto, 1899. S. 1008. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Kouty |
|
| Související články ve Wikipedii: Dolní Kouty, Horní Kouty, Kouty (Hlinsko), Kouty (Kravaře), Kouty (okres Havlíčkův Brod), Kouty (okres Nymburk), Kouty (okres Třebíč), Kouty (Smilkov), Kouty (Sukorady), Kouty nad Desnou |
|
Kouty: 1) K., Kout, Kouto, ves v Čechách, hejt. Domažlice, okr. N. Kdyně; 138 d., 1106 ob. č., 22 n. (1890), kaple sv. Jiří z r. 1704, 4tř. šk., pš., telegr. stanice. St. dr. (Domažlice–Horažďovice), cihelna, 3 mlýny. Fid. panství (3948.67 ha) se zámkem, při něm kaple Nar. P. Marie, dvorem, parostr. pivovarem, lihovarem náleží dědicům Bedřicha hr. Stadiona-Thannhausena. K. připomínají se v XVI. stol. jako příslušenství hradu Ryzmberka. Jiří z Gutenšteina postavil zde 2. pol. XVI. stol. tvrz, na níž obyčejně sídlívali majetníci panství ryzmbersko-koutského. Jan Burian hr. z G., pán na Ryzmberce a K-tech, dal se potřebovati za kommissaře odbojných stavů, začež odsouzen k ztrátě všeho jmění, statek K., tvrz a ves s dvorem popl. od král. komory prodán (1622) cís. plukovníku krále špan. Janu Fil. Krazovi z Scharfenšteina. Když pak tento přešed (1633) na stranu nepřítele byl ve Vídni popraven (1635), ujal jeho statky Albrecht z Valdšteina a po něm přešly opět na král. fiskus, jenž je prodal (1641) Vilémovi Colonovi z Felzu. Eleonora Barbora M. hr. ze Salmo, dcera a dědička Alžběty Krazové, postoupila (1670) výměnou Ryzmberk a K. za jiné statky Jiřímu Václ. Černínovi sv. p. z Chuděnic. R. 1696 koupili K. ještě s jinými statky Stadiónové, jež drží až po dnes. — 2) K., osada t. u Sukorad, hejt. Kr. Hradec, okr. a pš. Hořice, pošta Liskovice; 11 d., 65 ob. č. (1890). — 3) K., osada t. u Vitanova[red 1], hejt. Chrudim, okr., fara a pš. Hlinsko; 16 d., 89 ob. č. (1890), pila a samota Podstrání. — 4) K., ves t., hejt., okr., fara a pš. Ledeč; 43 d., 346 ob. č. (1890), 1tř. šk., několik kamenických závodů a mlýn. Asi ½ hodiny v Nelechovském lese zříceniny někdejší tvrze Nelechova. — 5) K., ves t., hejt., okr. a pš. Poděbrady, fara Oumyslovice; 61 d., 436 ob. č. (1890), cihelna. R. 1535 uvádí se mezi statky obce nymburské. — 6) K., ves t., hejt. Sedlčany, okr. Votice, fara Arnoštovice, pš. Smilkov; 11 d., 95 ob. č. (1890), 2 mlýny a popl. dvůr. Někdejší tvrz byla od poč. XV. až do 2. pol. XVI. stol. rodným sídlem Vejhákův Koutských z Koutů, po nich dědila (1574) K. Eliška Voračická z Paběnic, provd. za Bořka Nepoliského ze Zachrašťan, jenž je ujal po svých dětech (1596) a prodal (1600) je Jiřímu ryt. Vítovi ze Rzavého, načež po 6 letech od jeho synů prodány Anně z Talmberka a připojeny ke Smilkovu. — 7) K., osada t. u Dol. Sytové, hejt., okr. a pš. Semily, fara Loukova; 25 d., 170 ob. č. (1890). — 8) K. Dolní, osada u Janova t. na potoce Strouze, hejt. Tábor, okr., fara a pš. Ml. Vožice; 10 d., 66 ob. č. (1890), mlýn. — 9) K. Horní č. Holé Vrchy, osada t.; 9 d., 46 ob. č. (1890). — 10) K. Zadní (Hinterwinkel), osada t. u Deštné na úpatí hory Deštné, hejt. a okr. N. Město n. M., fara a pš. Deštná u N. Města n. M.; 34 d., 213 ob. č. a n. (1890), 1tř. šk. (Ú. M. Šk.[red 2]) a sklárna na barevné zboží.
11) K., také Koutník (Winkelsdorf), ves na Moravě, hejt. Šumperk, okr., fara a pš. Visenberk; 82 d., 608 ob. n. (1890), 3tř. šk., mlýn, par. pila a myslivna, poutnické místo »Auf der Brünnelhaide«. — 12) K., ves t., hejt. a okr. Třebíč, fara Chlum, pš. Červ. Lhota; 82 d., 504 obyv. č., 3 n. (1890), 1tř. šk.
Redakční poznámky
Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.
- ↑ Vítanova.
- ↑ Ústřední matice školská.