Ottův slovník naučný/Koruna (obec)
| Ottův slovník naučný | ||
| Koruna | Koruna (obec) | Korund |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Koruna (obec) |
| Autor: | August Sedláček, neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. S. 865. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Koruna |
|
| Související články ve Wikipedii: Karlova Koruna, Klášter Zlatá Koruna, Koruna (okres Svitavy), Zlatá Koruna |
|
Koruna: 1) K. Karlova, čásť města Chlumce n. C. v hejt. novobydžovském; 13 d., 138 ob. č. (1890). Zámek zdejší vystavěl (1721 až 1723) František Ferdinand Vchynský ze Vchynic a pojmenoval jej Karlskrone na počest Karla VI., jenž tu za své korunovace 3 dni pobýval. Potom stal se obydlím majetníků panství chlumeckého. — 2) K. Zlatá (Goldenkron), far. ves t. v hejt. a okr. českokrumlovském; 52 d., 610 ob. č., 21 n. (1890), kostel Naneb. P. Marie, 2tř. šk., pš., telegr., st. spol. Rak. míst. dr. (Č. Budějovice–Zelnava), továrna na stroje, slévárna, sirkárna a popl. dvůr. Samoty: Hvězdář, Janeček a Kobylář. — Zlatá, také Trnová k. (lat. Aurea corona, spinea c.) bývala někdy slavným klášterem, jenž založen r. 1263 od krále Přemysla II. na památku vítězství jeho nad Uhry r. 1260 a osazen mnichy z kláštera sv. Kříže. Zakladatel pojmenoval jej prvotně Svatou K-nou a obdařil újezdem boletickým, již vzdělaným, a nesmírným prostranstvím lesů, kteréž mniši po XIII. a XIV. st. vzdělávajíce záhy proměnili v kraj osídlený a bohaté panství. K tomu obdrželi r. 1268 újezd, který byl Hrz ze Zvíkova vzdělal. R. 1278 zbořen jest klášter od vojska (císaře Rudolfa ?) tak, že sotva místo jeho znáti bylo, avšak zbohatl přidělením újezdu netolického (před r. 1278), kterýž mu Otík Braniborský jako vladař potvrdil. T. r. podřízen klášter opatu plasskému. K novému vyzdvižení kláštera a kostela přispěl velice Bavor z Bavorova, vyvoliv si v kostele pohřeb a darovav ke klášteru statek černický. R. 1380 srazili se opatové s proboštem vyšehradským, který také lesy za Prachatici osazoval; spor o nové vesnice vyhrál klášter teprve r. 1394. R. 1400 skrze papežskou bullu kostely v Netolicich, Boleticích, Kajovém, Chvalšinách a Černicích klášteru přivtěleny. R. 1420 dne 10. května přepaden klášter od kališníkův a úplně zbořen. Okolnost ta dobře svědčila Oldřichovi z Rožemberka, jenž již od dvaceti let měl zálusk na bohaté klášterství. Vyprosil si na králi Sigmundovi zastavení veškerého klášterství. Týž král sice zápis ten odvolal a opravu nad klášterem udělil Albrechtovi Rakouskému, avšak Oldřich nevydal K-ny a obdržel na ni nový zápis r. 1429. Slavný někdy klášter živořil pak jen z milosti Oldřichovy a bývalá jeho stavení s nádherným kostelem zase obnovována. Když zástava r. 1456 utvrzena, oddána klášteru k přímému držení jen malá část panství (rychta černická a několik vesnic) a marné byly všechny majestáty, jimiž se chudému klášteru výplata velikého panství povolovala. Král Vladislav pustil pánům z Rožemberka i opravu nad klášterem (1493), dal jim netolické panství dědičně (1513). Petr z R. († 1523) chtěl sice opravu rodu zachovati, ale statky mínil navrátiti, což však neprovedeno, tak že potom klášter (1528) od svých práv ustoupil a r. 1559 poměr kláštera k pánům konečnou smlouvou urovnán. Klášter podržel své vesnice a dostával deputát z bývalého svého panství. Když Petr Vok z R. r. 1600 císaři Rudolfovi panství krumlovského (které skrze klášterství z malého na velké vzrostlo) postoupil, odevzdal mu také opravu, která zase r. 1622 na pány z Eggenberka přešla. Teprve r. 1695 přestala oprava panství Krumlovského. Za Eggenberkův se klášter znova vzmáhal; dostal r. 1678 Chlumeček a koupil r. 1740 Přehořov, r. 1741 Keblany a r. 1757 Holkov. Takovým způsobem bylo možno všechna stavení důkladně obnovovati (s kostelem se tak již r. 1609 stalo). Poslední opat Gotfryd Bylanský dal klášter uměle vyzdobiti a v kostele zřídil mausolea předních dobrodinců, Přemysla II. s otevřenou rakví a Bavora z Bavorova. Když klášter r. 1785 zrušen, ponechán kostel jako farní a vše ostatní prodáno r. 1787 Janovi kníž. ze Švarcenberka (kromě Branlína a Přehořova). V konventu zřízeny továrny a ambity otlučeny a začazeny. Druhý kostel sv. Markety zrušen a zřízena v něm r. 1843 továrna na sirky a třetí kostel Andělů strážců upraven na obydlí. Na ten čas jest kostel dobře zřízen, ale bývalý konvent poskytuje žalostného podíváni. Sčk.
3) K. (Mariakron), ves na Moravě, hejt. a okr. M. Třebová, fara Tatenice, pš. Krasíkov; 42 d., 241 ob. n. (1890), 1tř. šk. Stával zde klášter eremitů řádu sv. Augustina.