Ottův slovník naučný/Konvenční pokuta
Ottův slovník naučný | ||
Konvekce | Konvenční pokuta | Konvertor |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Konvenční pokuta |
Autor: | neznámý |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýosmý díl. Praha : J. Otto, 1909. s. 796. |
Licence: | PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Smluvní pokuta |
Konvenční pokuta (něm. Konventionalstrafe, Vertagsstrafe, Vergütungsbetrag) jest summa peněz nebo jiné plnění, jež někdo slibuje pro případ, že svůj závazek nesplní buď vůbec nebo způsobem náležitým. K. p. slouží věřiteli za prostředek, kterým se dlužník donucuje, aby dostál své povinnosti, nechce-li platiti onu pokutu. K. p. propadá, jakmile dlužník měl plniti, avšak neplnil, když tedy hlavní pohledávka jest splatná, leda že by podle úmyslu stran dlužník měl býti věřitelem dříve upomenut. Byl-li dlužník povinen k opominutí, propadá k. p., jakmile jednal proti této své povinnosti. Byla-li k. p. slíbena pro případ, že dlužník nesplní svou povinnost, nemůže věřitel podle Code civil (čl. 1229) a podle něm. obč. zák. (§ 340) žádati i pokutu i splnění smlouvy, nýbrž jen jedno z obého. Podle rak. občan. zák. (§ 1336) není však dlužník tím, že zaplatil k. p. tu, zproštěn závazku splniti smlouvu. K. p. nahrazuje tu pouze škodu utrpěnou tím, že nebylo řádně plněno. Nemravné jest vymiňovati si ve smlouvě pro případ nepořádného plnění, aby dlužník nejen zaplatil k. p. tu, nýbrž aby věřitel vedle toho mohl žádati ještě vedle splnění smlouvy i náhradu škody.