Ottův slovník naučný/Konsistoř
Ottův slovník naučný | ||
Konsistence | Konsistoř | Konsk |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Konsistoř |
Autor: | Josef Doubrava |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. S. 732. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Související na Wikidatech: konzistoř |
Konsistoř (z lat.) jest poradní sbor, jehož papež a biskupové užívají v záležitostech správy církevní. K. papežská skládá se z kardinálův a svolána bývá papežem k poradě o jmenování nových kardinálů, zřízení biskupství, ustanovení biskupů a praelátův a důležitých otázkách časových, o nichž papež projevuje názory své ve významných promluvách — allokucích; shromáždění toto sluje tajnou či řádnou k-í papežskou. K úkonům obzvláště slavnostním, jako jsou prohlášení světců, doručení kardinálského klobouku, slyšení knížat nebo jejich vyslanců, svolává papež shromáždění slavnostní, K. mimořádnou či veřejnou, k níž mimo kardinály přístup mají i jiní hodnostáři církevní a světští. — K. biskupská podporuje radou biskupa v správě diécése. Členy její volí si biskup v první řadě z kapitoly stoliční, ale též z duchovenstva diécésního, ba i z laikův. Obor konsistorní působnosti vymezen bývá pravomocí správní s vyloučením soudních věcí sporných, trestních a manželských, jež svěřují se zvláštnímu soudu biskupskému. Náčelníkem K-e jest biskup a zástupce jeho generální vikář. Úradkem konsistorním biskup vázán není. K. v působení svém prostředkuje styk biskupův s diécésí a úřady světskými; v pracích úředních slouží jí konsistorní kancelář za řízení kancléře, jemuž přidělen tajemník. Mimo rady činné jmenuje biskup též čestné rady konsistorní, jichž radovství jest jen titulem a vyznamenáním. Da.