Ottův slovník naučný/Kompensace

Ottův slovník naučný
Kompedium	Kompensace	Kompensátor

Údaje o textu
Titulek:	Kompensace
Autor:	Leopold Heyrovský, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. s. 658–659. Dostupné online.
Licence:	PD old 70 PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Započtení

Kompensace (lat. compensatio) v právu soukromém znamená zrušení pohledávek vzájemným jejich odpočtením. Za jistých okolností jest totiž dlužník oprávněn z toho, k čemu jest zavázán věřitelovi, odečísti, co na vzájem jest jemu dlužen věřitel, čímž dluhy tyto, na kolik se kryjí, se zrušují. K. může se státi smlouvou stran (compensatio voluntaria) nebo k návrhu jedné strany soudním nálezem (comp. necessaria, k. soudní). Podmínkou soudní k. předem jest, aby pohledávky, které mají se odpočtením zrušiti, byly vzájemnými, t. j. aby věřitel jedné obligace byl dlužníkem druhé (§ 1438., 1441. obč. zák.). Jen vyjímečně lze ke k-ci užiti pohledávky, kterou má za jednou processnou stranou osoba třetí nebo naopak jedna processná strana za osobou třetí; rukojmě může kompensovati netoliko svými vlastními, nýbrž i pohledávkami hlavního dlužníka (§ 1363. obč. zák.) a stala-li se cesse (v. t.), může dlužník (cessus) kompensovati oproti cessionářovi pohledávkami, které měl za cedentem již před cessí (§ 1442. a 1443. obč. zák.). K. soudní dále předpokládá, že vzájemné pohledávky mají za předmět plnění téhož druhu (peníze proti penězům, pšenice proti pšenici téže jakosti, § 1440. obč. zák.). Též musí pohledávka, pro kterou žalovaný se táhne ke k-ci, býti platná (dle rak. práva i žalovatelná) a dospělá (§ 1439. obč. zák.). Jen v konkursu není nedospělost pohledávek k-ci na překážku (§§ 14. a 20. konk. ř.). I když jsou tu všechny uvedené náležitosti, nepřipouští se soudní k. proti jistým pohledávkám, jako oproti pohledávkám na navrácení věci svémocně odňaté nebo dané v uschování a pod. (§ 1440. obč. zák.). Ve skutek se uvádí soudní k. tím, že soudce, když jedna strana – obyčejně, ač nikoli nezbytně, to bývá žalovaný – učinila návrh na k-ci a on tento shledá odůvodněným, nálezem svým prohlásí vzájemné pohledávky, pokud se kryjí, za zrušené. Jakkoli tyto obligace zanikají teprve oním soudcovským aktem, nastává přece stejný právní účinek, jako kdyby obligace byly zanikly již v té době, kdy poprvé stály proti sobě hodíce se ke k-ci. Od té doby nevyměřují se již úroky z té neb oné pohledávky odpadají škodné následky prodlení a pod. Srv. Dernburg, Gesch. u. Theorie der Compensation (2. vyd. 1868); Eisele, D. Compensation (1876); Unger, Grünhuts Zeitschr., sv. 15. (1888); F. Leonhard, D. Aufrechnung (1897). Hý.

K. zove se též vyrovnání rušivých účinků při některých strojích takovým zařízením, které je ruší aneb aspoň zmírňuje; důležitá jest při hodinách a kompasu. Viz Kyvadlo a Kompas.