Ottův slovník naučný/Komar
Ottův slovník naučný | ||
Komandorské ostrovy | Komar | Komáři |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Komar |
Autor: | František Řehoř |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. S. 612–613. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Komar Michajło Chvedorovyč, bibliograf a lexikograf maloruský. Narodil se v Dmytrivce újezdu pavlohradského v Jekaterinoslavštině. Gymnasium studoval v Jekaterinoslavi, práva na univers. v Charkově, načež r. 1867 vstoupil do státní služby, ale později věnoval se advokacii a přesídlil se do Kijeva. R. 1883 stal se notářem v Umani a potom v Oděsse. Spolu s bratrem a hrstkou ukrajinských vlastenců pojal úmysl šířiti osvětu mezi lidem populárně poučnými knížkami a sám spracoval thémata z oboru věd přírodních: Rozmovy pro nebo ta zemlu (Kijev, 1875) a Rozmovy pro zemni syły (t., 1875). Mezitím sbíral materiál lexikografický, jímž doplnil rusko-ukrajinský slovník Levenkův, a když v letech osmdesátých počato na Ukrajině s pracemi pro nový Słovar rosyjsko-ukrajinskyj, K. přibrav si pomocníky obstaral pro něj zásobu ze živé mluvy lidu. Počal jej vydávati pod pseud. Umanec od r. 1896 po arších v příloze ku lvovské „Zori“. V almanachu „Rada“ na r. 1883 uveřejnil bibliografický Pokažčyk novoji ukrajinskoji literatury za l. 1798—1883 a v „Kijevské Starině“ r. 1886 Bibliografičeskij ukazateł materiałov dla izučenija žizni Ševčenka. Řadou statí Deščo z istoriji ukrajinškoho pyśmenstva objasnil v „Diłe“ r. 1885 drastické poměry censurní na Rusi vzhledem k literatuře maloruské. Cenné K-ovy recense knih maloruských přinášela „Zorja“ v l. 1887—89, 1890—92 a velkoruský časopis „Po morju i po suši“. Napsal ještě životopis básníka Step. Rudaňského („Zorja“, 1886), historicko-biografickou studii o Ant. Hołovatém („Pravda“, 1891) a pro „Istoričnu biblioteku“ Oł. Barviňského přeložil Kostomarovu monografii o Bohdanu Chmělnickém. Vyšla od něho též Nova zbirka narodnych małoruskych prykazok, prysliviv, pomovok, zahadok i zamovlaň (Oděssa, 1890). Řř.