Ottův slovník naučný/Komárno
Ottův slovník naučný | ||
Komarnicki | Komárno | Komárov |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Komárno |
Autor: | Jiří Stanislav Guth-Jarkovský, neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. S. 613–614. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Komárno (okres Kroměříž) | |
Související články ve Wikipedii: Komárno, Комарно (ukrajinsky) |
Komárno: 1) K., Komárné, ves na Moravě, hejt. Holešov, okr. Bystřice p. H., fara Všechovice, pš. Rajnochovice; 282 d., 448 ob. č. (1890).
2) K., maď. Komárom nebo Rév-Komárom, latinsky Comaromium, král. svobodné město v Uhrách a silná pevnost na l. břehu Dunaje, 106 m n. m., při vtoku t. zv. Vážského Dunaje do Dunaje Starého, na uher. st. dráze, hl. město komitátu. Obyv. 13.076 (1890) většinou maď. národnosti a náboženství římsko-katol. (evang. 4114, židů 1925), 3360 mužů posádky. K. jest sídlem pevnostního a divisijního velitelství, ev. ref. biskupa, soudního dvoru, okr. soudu, má nižší gymnasium benediktinské, kostely katol. 4, reform. 1, luther. 1 a 1 řecký, pak synagogu. Nejnověji síť telefonní. Vede značný obchod dřevařský a obilní, s vínem a rybami. Pilotový most vede přes Malý Dunaj na ostrov Alžbětin, také vojenský zvaný, 1 km dlouhý, kde je mnoho zahrad a vil, a z tohoto 415 m dl. železný most z r. 1892 na pravý břeh k Uj-Szöny (stanice K.-Uj-Szöny dráhy Budapešt-Most n. L. Uj-Szöny a Ó-Szöny (Nový a starý Szön) budou co nejdříve s K-nem spojeny. Blízko Uj-Szöny, kde je zámek hrab. Zichyho, táhne se vrch Sandberg s vinicemi a villami obyvatel komárenských. Velké sady s pavillonem důstojnickým oddělují město od pevnosti K-na, jedné z nejdůležitějších pevností rakousko-uherských, která skládajíc se ze staré a nové pevnosti leží ve vidlici Dunaje a Váhu, na jihových. hrotu ostrova Žitného. Stará, původně od Matyáše Korvína založená pevnost byla r. 1550 přestavěna a nově opevněna, pevnost nová zbudována byla 1663 a r. 1808 valně rozšířena tak, že pevnostní hradby a tvrze táhnou se až na 11 km daleko; pokládány jsou za nedobytné, tím spíše, že chrání je také šíré území inundační. Tvoří tři linie opevňovací, z nichž nejdůležitější je t. zv. linie palatinální, 5,69 km dlouhá to řada tvrzí, od Dunaje až k sev. jeho rameni, Vážskému Dunaji, do něhož vlévá se Váh, uzavírající město a všecka skladiště mimo ně se nalézající. V pevnosti leží posádkou 3 prapory 12. pěšího pluku arciv. Viléma a 48. pěší pluk arciv. Arnošta, 15. divis. pluk dělostř. a 1 prapor 6. pluku dělostřelectva pevnostního šlechtice Kollarze. — K. bylo za krále Bely IV. r. 1263 sídlem četných emigrantů, jimž uděleny výsady jako osadníkům v Budu. R. 1265 bylo darováno Némci komor. hraběti Waltherovi, r. 1277 patřilo bánovi Tomáši, 1307 palatinovi Matyáši Chakovi a r. 1331 nadáno opět královskými výsadami. Jakožto pevnost bylo poprvé dobyto ve XIV. stol. od krále Karla Roberta Neapolského, podruhé 1527 od krále Ferdinanda I. Turci obléhali K. r. 1594 a 1663, ale marně. V dobách novějších, r. 1848—1849, bylo K. střediskem povstání a tudíž dějištěm mnoha bojů. Od konce března 1849 velel zde Klapka a Rakušané obléhali pevnost bez úspěchu, načež následovaly 2. a 11. července bitvy u K-na mezi Rakušany pod generálem Haynauem a Rusy (divise Panjutinova) se strany jedné a uherskými povstalci se strany druhé. Teprve 27. září kapitulovala pevnost před Haynauem. — Srv. Szillanyi, Komorn im J. 1849 (Lip., 1851). Znak K-a: v červeném poli hradba stříbrná se třemi věžemi zubatými o modrých střechách, mezi nimi v poli dvě zlaté, šestirohé hvězdy; hradba stojí na zeleném ostrově uprostřed rozvlněných vod; věž prostřední má bránu shůry do pola zamřežovanou. gh.
Komárenský komitát leží mezi komitáty Ráb, Prešpurk, Nitra, Bars, Ostřihom, Pešť, Bělehrad a Veszprim, maje na 2944 km² 162.568 obyv., většinou Maďarů (⅔ řím.-kat., ⅓ reform.). V severní své části je komitát rovina částečně bažinatá, na jih omezen horami Vertešskými; uprostřed teče Dunaj, do něhož se zde vlévá Váh a Nitra. V rovinách daří se obilí, len, konopí, zelenina, ovoce, výborný tabák, víno (v Neszmély) a pěstuje se dobytek; čilý rybolov a plavba po Dunaji. K. obsahuje 4 stoliční okresy, 1 město, 52 větších, 41 menších obcí. Z valné části podléhá K. inundaci.
3) K., město v Haliči okr. hejtm. rudeckém s okr. soudem, při potoce Wereszyci blíž velkého rybonosného rybníka. S předměstím dolním a horním jakož i samborským má 5239 ob. (⅗ pol., ⅖ rusín.). Pomník na pamět vítězství Poláků nad Turky 1524 a 1695. Gh.