Ottův slovník naučný/Kom
| Ottův slovník naučný | ||
| Kołyvo | Kom | Komaithó |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Kom |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. S. 611. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
Kom (alb. kamp, hřeben) dle Ami Bouéa jest mocný horský komplex ve vých. cípu Černé Hory (37° 20′ v. d., 42° 42′ s. š.), jehož výběžky končí Bjelasicou sev. od Kolašina, Zelentinem a Visitorem u Plavy, výběžky pak za Limem přecházejí do Albánských Alp. Vedlejší hřebeny jsou Varda, Suvi vrh, Trešnjevik. V užším slova smyslu K., poslední zbytek triasového vápence, který kdysi pokrýval mocné vrstvy břidlic, jest světle šedý, příkrý hřeben táhnoucí se od ssv. k jjz. a vypínající se nad rozkošnými alpskými lukami: Štavna a Carina (1800—1900 m). Dle krajů, do kterých vrcholy K-u zabíhají, dělí se na K. kučki na straně jjz. a K. vasojevički na ssv. Dle měření P. Rovinského a ruského jest K. kučki 2488 m, K. vasojevički 2460 m vys. Na rozsáhlé pastviny vyhánějí Černohorci z Medunu svá stáda v čase letním (asi ku konci června) a obývají zde v katunu (= slovácké salaši), až pro sníh nemožno zde déle meškati. Pastviny K-u nejednou byly příčinou krvavých srážek mezi Kuči, Vasojeviči a Arnauty, poněvadž o dobré pastviny veliká jest nouze. K., nejkrásnější krajina Černé Hory, kterou nazývá A. Baldacci „divina montagna“ a Boué „králem tureckých hor“, teprve od kongressu berlínského jest zcela v moci černohorské. Pobyt na K-u však posud jest velmi nebezpečným, poněvadž blízcí sousedé Ghegové končiny ty stále ohrožují. Srv. A. Boué, Esquisse géologique de la Turquie d’Europe (Paříž, 1840); P. A. Rovinski, Černogorija v jeja prošlom i nastojaštem (Petrohrad, 1888—93, 1898).