Ottův slovník naučný/Koleč

Ottův slovník naučný
Kolea	Koleč	Koleda

Údaje o textu
Titulek:	Koleč
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. S. 543. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Koleč

Koleč: 1) K., Choleč, far. ves v hejt. a okr. Slané; 107 d., 862 ob. č. (1890), kostel N. Trojice s obrazem sv. Josefa od Škrety a sv. M. Magdaleny od Brandla, 3tř. šk., pš., telegr., stanice Rak. st. dr. (Praha- Most-Multava), zámeček, dvůr, cihelna cis. soukr. statků, kamenouh. doly. Ves patřívala kapitule vyšehradské, jíž odcizena cis. Sigmundem, zastavena (1436) Václ. Cardovi z Petrovic a držena dlouho k Úštěku, potom jí dosáhli dědičné Sezimové z Ústí. V XVI. st. za Jana Pětipcského z Chýš vystavěna zde tvrz, již s celým zbožím koupila (1614) Eva Kaplířová roz. ze Slavkova. Na poč. války 30leté seděl na tvrzi Jan Benj. Služský z Chlumu, jemuž pro účastenství ve vzpouře stavovské mezi jiným statek kolečský zabrán od komory král. a prodán (1623) cizozemci Janu Rašperovi, sekretáři při koruně Čes. Od r. 1630 seděla tu rodina Vriesův, Hrzánové z Harasova (1671—98), Paradysové, Václav Ubelli z Siegburka, jenž tu vystavěl kostel a zámek (v XVIII. st.). R. 1864 koupil cis. Ferdinand K. od ryt. Václava Bohuše z Otěšic k soukr. statkům. — 2) K.^{[red 1]}, někdy ves t. s far. kostelem sv. Vavřince, který tu dosud stojí u Českého Újezda, v okr. chabařovickém. Patřívala do děkanství ústského a byla majetkem Křižovníků svatomařských.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Zaniklá osada.