Ottův slovník naučný/Kodicill

Ottův slovník naučný
Kodex	Kodicill	Kodicill z Tulechova

Údaje o textu
Titulek:	Kodicill
Autor:	Karel Cumpfe, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. s. 497. Dostupné online.
Licence:	PD old 70 PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Dovětek

Kodicill (codicillus) u Římanů značí v množném čísle (codicilli) dřevěné tabulky ke psaní listů, účtů, poznámek a j., jakož i k potřebě školské. Byly na zevní straně zhusta pestře malovány, uvnitř pak voskem natřeny, do něhož písmo pisadlem se vrývalo. Bylo-li jich více spojeno, opatřeny jednotlivé listy na stranách dřevěným rámečkem, aby se písmo nesmazalo. Velikosti byly rozličné; k milostným dopisům na př. brány tabulky malé. Ovinovány byly motouzem nebo nití a uzel zapečetěn. Cfe.

K., dovětek, zove se v nynějších právech odvolatelné, ústní nebo písemné poslední pořízení, kterýmž někdo pro případ smrti své jednotlivé částky jmění svého někomu přikazuje. Tím rozeznává se od závěti, t. j. od posledního pořízení, kterýmž někdo pro případ smrti své jedné nebo několika osobám přikazuje jmění své vůbec nebo jeho podíly, čili jímž někdo sobě dědice ustanovuje. Zda poslední pořízení jest dovětkem nebo závětí, sluší posouditi dle obsahu jeho a nikoli dle toho, jak je pořizující nazval. Od závěti liší se dovětek také tím, že z několika závětí téže osoby závěť nejpozdější zpravidla všechny závěti dřívější nadobro ruší; dovětky však, jest-li jich několik, třebas i z různých dob, platí všechny a dovětek starší jest novějším rušen jen, pokud sobě odporují. Zřízení dovětku nezávisí nikterak na zřízení závěti; můžeť pořizující zříditi také pouze dovětek a žádnou závěť aneb oboje a to buď současně nebo dovětek před závětí neb až po ní; i v tomto případě pozdější závěť ruší dřívější dovětek jen tehdá, jsou-li spolu v nesrovnatelném odporu. O k-u platí vše, co zákonem ustanoveno o posledním pořízení vůbec.