Ottův slovník naučný/Kocovský z Kocova
| Ottův slovník naučný | ||
| Kocovina | Kocovský z Kocova | Koc z Dobrše |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Kocovský z Kocova |
| Autor: | August Sedláček |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. S. 481. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Kocovský z Kocova (snad prvotně Kočovský z Kočova), jméno staročeské rodiny vladyčí, jejíž erb byl štít shora polovičný, v levo červený, v pravo stříbrný a na přič červ. pruh. K nim patřil Kunrát (1357), jehožto synové Humpert (1359—1379) a Radslav (1368-1379) seděli na Svržně. Současně žil Vilém Kocovec drže Miřkov. Potomstvo jich žilo v několika větvích. O sobě se připomíná Jindřich (1408 na Svržně). Z Miřkovské větve pocházeli bratří Radslav a Aleš, z nichž onen seděl r. 1411 na Poříčí a od r. 1414 na Měčíně. Potomci jednoho z nich byli Smil (1430—1461) a Radslav, a Svatoslavem († 1473), synem Smilovým, jenž na Malém Boru seděl, větev tato vymřela. Na poč. XV. st. žili bratří Humpert (1412—16), Sezema (1410—26, do 1416 na Hradešicích, pak na Úlicích) a Zbyněk (1412—44). Tento držel r. 1420 s katolíky, měl Chodovou Planou, avšak od císaře Zikmunda obdržel r. 1434 Nečtiny a naposled držel také Vilštein. R. 1434 bojoval u Lipan. Jeden K. podle pověsti (tu se jmenuje Přibík) Žižku na hradě Rábí postřelil; je-li tomu tak, byl to nejspíše Zbyněk. Potomci jeho a bratrovi žili ve dvou pošlostech: a) Zbyněk měl z manž. Anny ze Sobětic syny Jana Jindřicha a Racka, z nichž první Chodovou Planou ujal a r. 1454 prodal. S bratrem Rackem koupil před r. 1459 Horažďovice; později seděl tu Racek sám, poctivě se staral o povznesení Horažďovic a věrně držel s králem Jiřím. R. 1475 začal války s Bavory a Budějovskými a způsobil v jižních Čechách takové bouře, že r. 1477 na Horažďovicích obležen a tyto dobyty. Racek žil ještě r. 1481 a syn jeho Trystram v l. 1483— 1496 držel nějaký statek na Plzeňsku. b) Sezema († 1434) měl syna Humprechta, jenž koupil (1454) Chodovou Planou a před r. 1474 zemřel zůstaviv 7 dcer. Chodová Planá pak prodána od jedné z nich Janovi K-kému (1514), jenž do té doby v Plzni seděl. Týž byl ženat s Marketou z Křimic a zemřel před r. 1532. Vdova r. 1535 Chodovou Planou prodala. Měli syny Jindřicha (jinak Humprechta) a Mikuláše a 3 dcery, jimž matka Ostračín koupila. Na tomto seděl v l. 1585—1619 Jiří drže i Chotiměř a Přívozec. Zemřel r. 1619 odkázav O. sestře své Anně Černínové z K. a tak do rodu Černínův. S ním zároveň žil Jiří Adam (1593 na Hoglově), syn Volfa Václava r. 1590 v Kynžvartu zavražděného. Na těch obou snad ten rod přestal. Sčk.