Ottův slovník naučný/Kocour z Otína

Ottův slovník naučný
Kocourovice	Kocour z Otína	Kocov

Údaje o textu
Titulek:	Kocour z Otína
Autor:	August Sedláček
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. S. 481. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Ondřej Kocour z Votína

Kocour z Otína (nebo Votína), jméno erbovní rodiny, která dostala své přijmení bezpochyby od domu »U černého kocoura« (892-II), který jí patříval. Blažej Nožička, měštěnín a radní Star. M. Praž., majestátem 18. dub. 1541 daným obdržel erb: modrý štít, v němž od zpodu do polovice stř. zeď s branou otevřenou a pěti stříškami po vrchu, ze kteréž půl stř. noha ptáka s rozletitými křídly k pravé straně obráceného vyniká (klenot týž pták), a právo, aby se psal z O. L. 1548 stal se radou nad appellacími a oslepnuv v stáří poděkoval se. Nemaje synův přijal k erbu bratří Jiří, Jakuba, Mikuláše a Jana, na něž majestátem dne 21. dub. 1574 daným erb a heslo jeho přeneseno. Jiřík držel dotčený dům (892-II) a zůstavil († 1595) z manž. Kateřiny syny Jana a Ondřeje a tři dcery. Z těch byly r. 1615 při dělení otcovy pozůstalosti jen Ondřej a Anna na živě; onen dostal dům, tato ostatek jmění. Ondřej vyženil statky s manž. Annou z Cimberku, byl radním na Novém Městě a v bouřích r. 1618 až 1620 měl nemalé účastenství. Z té příčiny odsouzen cti, statku a hrdla a 21. čna 1621 byl sťat. Jmění jeho a manželčino vše zabráno a prodáno. Dům Zvonařovský a vinice měly vydány býti Janovi, synu odpraveného, poněvadž byl matčin, ale tuším se tak nestalo, poněvadž se záhy stal duchovním majetkem. Poslední tohoto rodu, Dorota a Anna, vyprodavše se tehda vystěhovaly se ze země. Sčk.