Ottův slovník naučný/Kocel

Ottův slovník naučný
Kocběř	Kocel	Kocelovice

Údaje o textu
Titulek:	Kocel
Autor:	Pavel Papáček
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. S. 477. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Kocel

Kocel (v pramenech Cocelius, Kocьlъ), kníže blatenský, nastoupil po smrti otce svého Pribiny r. 861. Území jeho zaujímalo celou dolní Pannonii, sáhajíc na jih k Drávě, na východ a severovýchod k Dunaji, na severozápadě k Rábě; záp. hranice, proti vévodství Korutanskému, není dosti určitá, jistě však zasahovala i za jižní čásť dnešního Štýrska. Sídelním městem byl hrad Blatno (v. Blatenské knížectví). K., ač horlivě podporoval šíření křesťanství v území svém skrze kněze arcibiskupství salcpurského (arcibiskup sám nejednou byl hostem jeho), přece brzy pochopil, jak nebezpečna je těsná závislost v církevním ohledu na říši Německé. Poznav záslužnou a nezištnou práci sv. Cyrilla a Methoděje na Moravě pohostil oba bratry, když brali se do Říma očistit se z nářku kacířství, učil se od nich písmu slovanskému a žádal, aby 50 mužů z národa jeho přijali za učenníky. Později vypravil poselství do Říma žádat, by Methoděj k němu byl vyslán. Skutečně pak vidíme svátého muže po smrti Cyrillově na dvoře K-ově, odkudž teprve později, když na Moravě nastal klid, vrátil se do původního působiště, aby ujal se správy nově zřízeného biskupství a potom arcibiskupství moravsko-pannonského, jež bylo podřízeno přímo papeži. Tím meze položeny rozpínavosti arcibiskupů salcpurských. O posledních letech vlády K-ovy není zpráv. R. 877 ještě žil. Dle některých zemřel r. 884. Nezanechal nejspíše žádného dědice. Srv. Havelka, O Pribinovi a K-ovi atd. (Programm c. k. vyš. gymn. slov. v Olomúci 1872); K. J. Grot, Moravija i Madjary atd. (1881). Pp.