Ottův slovník naučný/Košumberk
| Ottův slovník naučný | ||
| Košťov | Košumberk | Košut |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Košumberk |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha: J. Otto, 1899. S. 969. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Košumberk |
|
| Související články ve Wikipedii: Košumberk (Luže) |
|
Košumberk, ves v Čechách, hejtm. Vys. Mýto, okr. Skuteč, fara a pš. Luže, 65 d., 279 ob. č. (1890), fid. statek se dvorem, pivovarem a myslivnou náleží Albertu kn. Thurnovi-Taxisovi. Čásť obce Bílý Kůň.V lese »Paletín« kaple P. Marie. Na nízkém čedičovém chlumu trosky hradu stej. jm. Hrad skládal se z předhradí a horního hradu. Jako prvý držitel připomíná se Ojíř z K-a na poč. XIV. stol., v kteréžto době hrad asi vystavěn. Vdova po něm zbavena hradu Bohuňkem z Pfafentalu, avšak králem brzy potom v zboží své dosazena. V 2. pol. XIV. st. vyskytá se na hradě Diviš z Popovce, jenž r. 1372 prodal K. ještě s jiným zbožím bratrům Divišovi, Ješkovi, Mstislavovi a Slavatovi z Chlumu. R. 1417 dostal se Vilémovi a Divišovi z Chl., kteří drželi jej nedílně až do své smrti. Vilém, věrný kališník († 1434), zanechal 2 syny, Slavatu a Jana, již po otci polovici hradu přejali, z nichž prvý, zdědiv velké statky po strýci Benešovi na Čáslavsku, přepustil svoji polovici Janovi, po němž († 1495) dědili hrady a četné jiné zboží synové bratra jeho Slavaty Michal, Slavata a Albrecht. R. 1505 připomínají se jako držitelé Albrecht a Slavata a po smrti prvého držel hrad Slavata, po něm (1539) dědil velké panství syn jeho Diviš, jenž r. 1540 uvázal se v K. Vlivem jeho rozšířilo se po celém okolí učení Českých bratří, jichž upřímným byl vyznavačem a ochráncem. Účastniv se vzpoury stavovské v r. 1546 a 1547, potrestán po bitvě Mühlberské ztrátou velkého panství kosteleckého. R. 1573 vyhořel hrad K., avšak brzy opraven a novými stavbami rozšířen. Diviš † 1575. Čtyři synové jeho rozdělili se o dědictví otcovské r. 1577 tak, že druhorozený Jindřich ženatý s Kuňkou Černčickou z Kácova obdržel K. Po něm († 1599) uvázal se v hrad syn jeho Diviš Lacembok, za jehož vlády hrad restaurován a rozšířen; rovněž nedostatečné jeho opevnění přirozené umělým opevněním nahrazeno. Účastniv se horlivě stavovské vzpoury r. 1618, odsouzen po bitvě bělohorské ke ztrátě polovice svého zboží. Zemřel 23. ún. 1623, zanechav jediného syna Jindřicha Viléma. Polovici zboží králi propadlého koupil Vilém Slavata, druhou polovici uvázal se spravovati do zletilosti Jindřicha Viléma, jemuž r. 1634 celé panství postoupil. Za správy Vilémovy trpělo obyvatelstvo, z velké části bratrské a lutheránské, katolickou protireformací, jež prováděna zde násilím, takže obyvatelstvo v houfech se stěhovalo. Po Jindřichu Vil. († 1654) držela K. dcera z druhého manželství Jindřichova Johanka Barbora a po předčasné její smrti r. 1657 matka její Marie Maxmiliána Eva, provdaná r. 1656 znovu za Františka Kryštofa svob. p. Hysrle z Chodův, čímž dostal se K. z rukou slavného Slavatovského rodu na dobro. Po Kryštofu († 1666) spravovala hrad ovdovělá Marie pro nezletilou dceru Františku Terezii, a když tato zemřela r. 1684, darovala celé panství residenci jesuitské na Chlumku, jež nevšímala si hradu, takže tento rozpadal se v ssutiny. Po zrušení řádu jes. r. 1773 přidělen K. k fondu náboženskému. R. 1807 koupil panství košumb. Leopold sv. p. Lang a od tohoto r. 1826 koupil je Karel Matiáš kníže z Thurnů a Taxisů. — Srv. Sedláček, Hrady a zámky l., str.94; Rybička, Hrad K., Památky archaeolog. IV., str. 49.