Knox [nox] John, reformátor skotský (* 1505 v Gifford Gateu u Haddingtonu — † 24. list. 1572 v Edinburce). Chodil nejprve do grammatické školy v Haddingtonu a r. 1521 přišel na universitu glasgowskou, kde byl žákem Johna Majora a tehdy již jemným dialektikem. Vysvěcen byv prý před r. 1530 stal se apoštolským notářem v Haddingtonu. Teprve od r. 1544 vysvětluje jeho autobiografie osudy jeho. Přijav zásady Reformy opustil kněžství a notářství a stal se učitelem dětí Hugha Douglasa of Longniddry a syna lairda Ormistonského. Zde seznámil se s lutherovcem Wishartem, jenž později (1. bř. 1546) byl upálen z rozkazu kardinála Beatona v St. Andrews. 29. května kardinál Beaton byl zavražděn přáteli Wishartovými a K. s nimi obléhán v zámku St. Andrews, kdež poprvé osvědčilo se znamenité jeho umění kazatelské. V čci r. 1547, kdy byl hrad dobyt regentkou a Francouzi, byl K. uvězněn na galejích francouzských, odkud propuštěn teprve v únoru 1549. Stal se pak kazatelem v Berwicku, později (1551) v Newcastlu jako královský kaplan. Když nastoupila na trůn Marie Tudorovna, prchl K. v lednu r. 1554 do Genevy, kde se seznámil s Calvinem; nějaký čas byl také kazatelem anglických uprchlíků ve Frankfurtě nad M., ale jen na krátko. V list. 1555 byl již zase ve Skotsku a kázal, přijímán jsa radostně malou šlechtou a měšťanstvem, ale na konci léta 1556 vrátil se do Genevy, kde opatřil s několika přáteli anglický překlad Písem sv., známý pod jménem »biblí genevské«, a vydal také r. 1558 kromě jiných traktátů i The first blast of the trumpet against the monstrous regiment of women, namířený v první řadě proti Marii. V lednu 1559 opustil K. Genevu a brzy kázal v Perthu, Edinburku a Stirlingu, všude kupě kolem sebe lid, jenž bořil oltáře a obrazy. Na »konvenci« edinburské v říjnu 1559 usneseno, aby regentka byla složena. Parlament r. 1560 v srpnu přijal slavnostně konfessi připravenou K-em a trestal smrtí sloužení mše. K. sestavil také The first book of discipline, jíž byla skotská církev organisována po vzoru kalvinistickém. V téže době také uveřejnil v Genevě Treatise on Predestination, vlastní své dílo bohoslovné. Když po smrti vladařčině se vrátila Marie Stuartka do rodné země a zavedla na svém dvoře katolickou bohoslužbu (r. 1561), vystupoval proti ní K. s velikou rozhodností. Jak neohroženě vystupoval, svědčí kázání jeho v St. Giles v Edinburce 19. srpna 1565, kde srovnával královnu s Jesabelou. V následujících osudných letech hrál K. úlohu diktátora, háje do krajnosti své puritánsky přísné pojetí obce boží. R. 1566 opustil Edinburk a vrátil se, až byla po zavraždění Darnleyově Marie uvězněna. Občanská válka, způsobená stranou královninou r. 1571, vypudila ho znova z úřadu. K. zůstal až do své smrti krajně důsledný; 2. ledna 1570 psal Cecilovi, radě k popravě Marie Stuartovny: »Neudeříte-li do kořene, mrtvé větve znovu se zazelenají.« Vliv K-ův na utváření se Skotska byl rozhodný; nebyl veliký theolog, ale veliký muž činu. Přísný a tvrdý puritán působil jako neúprosný biblický prorok. Významná slova řekl nad jeho rakví regent hrabě Morton: »Zde leží člověk, jenž nikdy se nebál před tváří lidskou.« Po smrti jeho byla vydána History of the reformation of the religion within the vealm of Scotland (Londýn, 1586), přední památník prósy skotské. »K's Works« vydány byly Davidem Laingem v Edinburce 1864, 6 sv. Srov. MCrie, The life of J. K. (1811, nové vyd. 1889); Fr. Brandes, J. K. (Elberfeld, 1862); Lorimer, J. K. and the Church of England (1875); dále práce Taylorovy (1885), Gosseho (1889} a G. B. Smithovy (1895).
PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: John Knox