Ottův slovník naučný/Kleptomanie

Ottův slovník naučný
Klepš	Kleptomanie	Klepý

Údaje o textu
Titulek:	Kleptomanie
Autor:	Karel Kuffner
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. S. 364. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Kleptomanie

Kleptomanie (z řec.), podle starší psychiatrie název chorobné náklonnosti ke krádeži. Mnozí duševně choří sbírají a schovávají, načkoli přijdou (často i bezcenné střepy, smetí, neužitečné, ano i hnusné předměty), počínají si při skutečných krádežích bez ostychu a opatrnosti; ani nevědí, co všecko již nashromáždili a kam to skryli. Schraňují napořád a nestarají se o využitkování a upotřebení nakupených zásob. Takováto »sbíravost« vyskytá se u rozených idiotů, u osob následkem choroby zblbělých a u osob, jichž vědomí na nějaký čas mrákotami je obestřeno. Bývá pozorovaná však náklonnost ke krádeži také u jednotlivců, jichž intellekt není oslaben, kteří mají jasné vědomí a správné ponětí o zločinnosti a trestnosti. Proti své lepší vůli jsou k provádění krádeže puzeni pocity úzkosti a jinými organickými dojmy, proti kterým jejich sebevláda jest malomocná. Popudy, před nimiž se jeví a jež provázejí různé neuropathické symptomy, dostavují se někdy v pravidelných obdobích. Po vykonání bezúčelné jinak krádeže tíseň vymizí, ale dostaví se mravní nevole proti sobě samému a obyčejně osoba snaží se spáchané zlo odčiniti. V takých případech bývá snadno chorobný původ snah dokázati. Ale někdy pachatel je mravně sláb, ze strachu před hanbou a trestem zatajuje skutek a upadá v podezření špatného úmyslu. Pak může správné posouzení býti spojeno s obtížemi. Odcizovací náklonnost sama o sobě nemůže býti pokládána za úkaz pathologický. Má-li chorobný původ, dají se vždycky shledati i jiné symptomy duševní abnormity. K. není zvláštní nemoci duševní, ale může státi v popředí jinakých symptomů psychosy. Kfr.