Ottův slovník naučný/Kleftové
| Ottův slovník naučný | ||
| Kleffel | Kleftové | Klecha |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Kleftové |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. S. 330–331 Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Kleftové |
|
Kleftové (z řec. κλέφτης, loupežník) slují roty loupežníků v hornatých krajích sever. Řecka, v Epiru, Akarnanii, Aitólii, Fókidě a j. Obyvatelstvo těchto krajů vyznamenávalo se odjakživa náklonností k loupežení a nepoddajností proti každé vládě; loupežnictví kvetlo tu za starověku i za středověku a nikdy nepodařilo se řádně je vypleniti. Za poměrů, které nastaly pod vládou tureckou, živly zbojnické přirozeně došly rozšíření a zároveň dostalo se jim jakési mravní oprávněnosti; z loupežníků stali se bojovníci za víru a volnost, ochránci a mstitelé křesťanů proti tureckým utiskovatelům. K. jsou v této době řectí hajduci; s nimi mají společnou netoliko nenávist proti Turkům, pověrečnou zbožnost, lásku k volnosti, neobyčejnou vytrvalost ve snášení útrap, věrnost danému slovu s jedné, lstivost a ukrutnost s druhé strany, nýbrž i organisaci: čím hajdukům jest vojvoda, tím K-tům kapitán, co u hajduků momci, to u K-tů palikari. Také výzbroj mají podobnou: dlouhou pušku, 2 pistole a dýku. Jako proti hajdukům, tak i proti K-tům nemohla vláda turecká svým vojskem nic poříditi, neboť nejvydatnější oporou byl jim divoký ráz krajiny, a snažila se jim proto čeliti pomocí vlastních krajanů užívajíc tu starší instituce t. zv. armatolů (v. t.). Obyčejně hleděla získati některé roty k--tů pro sebe a zřizovala z nich armatoly. Armatolové ti nebyli ovšem milicí spolehlivou a spojovali se nezřídka s k-ty, jako zase k. leckdy neštítili se vystupovati také proti křesťanům; obojí byli vůbec živel velmi nespolehlivý. Jako slovanští hajduci, i k. značně přispěli k osvobození své vlasti od jařma tureckého — velká čásť vůdců za doby povstání jsou vlastně kapitáni k. — ale význam jejich v té příčině, jenž ostatně nesmí se přeceňovati, nemálo byl zastíněn tím, že nezřízené a nepoddajné roty jejich dlouho potom byly na překážku zavedení náležitého pořádku. Po osvobození Řecka k. trvali nějaký čas vedle řádného vojska jako čety národní; to však brzy přestalo, a jelikož nebylo tu již Turků, stali se z bojovníků za volnost a víru, kteří navykše si boji a loupežení nechtěli se nijak vpraviti do pokojného způsobu života, znenáhla zase loupežníci a byli až do nejnovější doby z hlavních překážek zavedení pokoje a řádu v novém království.