Údaje o textu
Titulek: Kladno
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. S. 291–293. Dostupné online
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Kladno (rozcestník)
Související články ve Wikipedii:
Kladno, Kladno (okres Chrudim)
Č. 2213. Znak města Kladna
Č. 2214. Pečeť města Kladna z r. 1648

Kladno : 1) K., král. hor. město v Čechách, 24 km sev.-záp. od Prahy při Buštěhradské dráze, 391 m n. m. v krajině mírně pahorkovité a lesy dosti hustě obklíčené, má 1450 d. a 19.500 obyv. (1898), z nichž 232 něm. (1890). Jest sídlem okr. hejtm., okr. soudu, berního úřadu, cejch, úřadu, c. k. četn. okr. velitelství, kat. farní osady, evang. sboru helv. vyzn. a náb. obce žid. a po Plzni druhým největším venkovským městem s českou obecní správou v Čechách. Z budov vynikají: kaple sv. Floriána z r. 1748 od Kil. Ign. Dienzenhofera, budovy školní a nová radnice ve slohu české renaissance dle plánu arch. Jana Vejrycha. Místo starého far. kostela Nanebevzetí P. Marie buduje se nyní chrám nový, románský, dle návrhu vrch. inž. Lud. Láblera. Z památek vyniká sousoší P. Marie na náměstí, z veřejných zařízení: vodovod pro pitnou vodu r. 1891 zřízený náklad. 160.000 zl. a dlažby a kanalisace hlav. ulic. Jsou zde: trojtřídní c. k. všeobecná škola řemeslnická s pokr. šk. prům. a veřejnou kreslírnou, pokrač. škola obchodní a školy obecné a měšťanské pro chlapce a pro dívky. Z průmyslových závodů zaujímají přední místo železárny praž. žel. prům. společnosti, patřící k největším v Rakousku. Skládají se z roštoven, 3 vysokých pecí nejnovější soustavy, každá na 11—1200 q suroviny denně (čtvrtá se staví), z ocelárny s třemi konvertory po 130 q obsahu k výrobě dle způsobu Thomasova a 2 Martinovými pecemi obsahu 130 a 230 q, dále z pudlovny s 5 dvojnásobnými plynovými pudlovými pecemi, z válcoven pro výrobu železničních kolejí a stavebních nosičů se 4 odděleními pro výrobu konstruktivního a prodejného železa a oddělením pro výrobu drátu, ze slévárny, strojnických dílen a basické cihelny. Zaměstnávají 3000 dělníků (1897), výroba obnášela 1,121.961 q surovin, 994.619 q Martinovy a Thomasovy oceli, 867.578 q hotového válcovaného a 75.634 q jiného zboží. Železárny spojeny s ložisky rud a vápence vlastní vlečnou drahou Kladensko-Nučickou 50.5 km dlouhou. Dále Poldina huť, továrna na litou ocel, podobně zařízená, zaměstnává 1200 dělníků; výroba 361.955 q oceli, 159.735 q hotového zboží, jmenovitě děla, ručnicové hlavně, vagónová péra, ocel na nástroje a ocelový drát; velká čásť vyváží se do ciziny. Vývoz 87.220 q. Doly uhelné (důl Bressonův, Engerthův, Kübecküv, Thienfeldův, Barréův, Ronnův, Maxův, Mayrauův) náležejí jednak pražské žel. průmyslové společnosti (3000 dělníků s těžbou 7.7 mill. q), jednak rak. uh. státní želez, společnosti (3000 děl. s výrobou 7.5 mill. q uhlí). Jsou zde dva parní mlýny, továrna na drátěná lana a četné menší průmysl, podniky. Peněžnictví obstarávají občanská záložna a městská spořitelna. V městě konají se 4 trhy výroční a velmi živé trhy týhodní. — Znak (vyobr. č. 2213.): »štít modré barvy v půli na dél rozdělený, v jehož pravé polovici půl orla bílé barvy, majícího pysk zlatý s rozžhavenými ústy a vyplazitým jazykem, pak pruh zlatý na prsou a nohy též zlaté, v levé polovici rys přirozené barvy vzhůru stojí mající též rozžhavená ústa a jazyk červený a držící předníma nohama téhož půl orla.« Znak ten spatřuje se na městské pečeti z r. 1648 (vyobr. č. 2214.).

Dějiny. V XIII. a XIV. stol. bylo K. sídlem zemanským; držitelé jeho psali se Kladenští z Kladna. S malým přerušením zůstalo K. v držení rodu pánů z Kladna do r. 1543 a přešlo po vymření jeho v držení rodiny Žďárských ze Žďáru, jednoho z nejstarších rodů českých. K žádosti Jiříka Žďárského ze Žď. povýšena ves K. majestátem cís. Ferdinanda I. r. 1561 za městečko, obdařena právem várečným a tržním a znakem městským. Florián Jetřich Žďárský (1628 do hraběcího stavu povýšen) vymohl K-nu majestátem cís. Ferdinanda II. r. 1630 další svobody. V bojích náboženských stál při straně katolické a povolal r. 1648 do K-na jesuity na missii. Synem jeho Frant. Adamem Eusebiem vymřela r. 1670 kladenská linie Žďárských po meči. Zboží jejich přejiti mělo na pány Žďárské víry protestantské, kteří se vystěhovali do Míšně, přešlo však dědickým narovnáním na 5 sester Eusebiových, které panství prodaly r. 1701 Anně Marii kněžně toskánské, rozené vévodkyni sasko-engernské a vestfálské, za 132.000 zl. rýn., která o 4 léta později prodala je klášteru břevnovskému, který statek dosud drží. Město té doby mělo právo soudu. Nynější dějiny a rychlý vzrůst města souvisí s odkrytím a dobýváním kamenného uhlí. Roku 1842 vysláni sem z Příbrami horníci a zaražena první aerární šachta (nyn. Kübecküv důl) na sev.-vých. straně města. Na polední straně nalezli r. 1845 František Jirátko a Jan Vána uhlí. Na tom místě s hmotnou pomocí praž. měst. Václava Novotného povstala šachta sv. Josefa a sv. Kateřiny. Novotný spojiv se s Vojtěchem Lanou a br. Kleiny hloubil další šachty a společnost ta založila r. 1852 Vojtěšskou huť (nyn. železárny). Později přeměnila se ve společnost kommanditní, z níž utvořila se nynější akciová praž. žel. průmysl, společnost. R. 1870 povýšeno K. na město a r. 1878 zřízen zde okresní soud, r. 1879 zastupitelský okres a r. 1893 okr. hejtmanství; r. 1898 povýšeno K. na král. horní město. R. 1840 bylo zde 165 domů s 1069 obyv., kteří se živili orbou a řemeslem, r. 1862 540 d. s 6000 ob., r. 1872 782 d. s 10.199 ob., r. 1880 1253 d.s 14.215 ob., r. 1890 1350 d. s 17.215 ob. V K-ně narodili se: P. Václav Štulc, lékař dětský dr. Josef Zít a zpěvák Antonín Hromada. V K-ně žili a zemřeli: farář P. Josef Mottl, spisovatel a archaeolog, a inženýr Emanuel Klečka, vynálezce nebozezu odpadného. O nejnovější pokrok města mají zásluhu starostové obce Josef Hrabě a dr. Jaroslav Hruška. — Okr. soud kladenský zaujímá 46.71 km2 se 2645 d., 33.227 ob. č., 335 n. ; z 33.632 přít. ob. 33.000 katol., 169 evang., 447 žid., 16 j., z těch 16.853 muž., 16.779 žen; okr. hejtmanství, obsahujíc okr. soudy K. a Unhošt, má 286.84 km2, 5722 d., 59.094 ob. č., 360 n. (1890). Popis okres. hejt. kladenského napsal Fr. B. Škorpil.

2) K., Kladné, ves t., hejt. Chrudim, okr. a pš. Hlinsko, fara Ranná; 78 d., 366 ob. č. (1890), 1tř. šk., mlýn a ložisko břidlice pokrývačské. — 3) K. Staré, jedno z nádraží Buštěhradské dráhy u kr. h. města K-na v kat. sousední obce Oujezdské.