Ottův slovník naučný/Kazajka
Ottův slovník naučný | ||
Kazá | Kazajka | Kazali |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Kazajka |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. S. 119. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Svěrací kazajka |
Kazajka (z franc. casaque, it. casacca), krátký kabátec bez šosů.
K. svěrací je krátká k. s velmi dlouhými rukávy, jež ke konci stále se úží a často v popruhy vybíhají dosahujíce v celku aspoň trojnásobné délky paží. Užívalo se jí od konce min. stol. místo obvyklého dosud přikování pravidelně u choromyslných, jmenovitě zuřivých a nepokojných, aby stali se aspoň nuceně pokojnými. Za tím účelem zkřížily se ruce oblečené v k-ku svěr. na prsou a přečnívající konce rukávů zadrhly se na zádech v uzel, nebo se ještě znovu svázaly přes paže na prsou. Nyní se jí užívá jen zřídka a to při dopravě zvláště nebezpečných osob choromyslných anebo tehdy, má-li se u nepokojných choromyslných nemocných nucenou nehybností umožniti léčení zlomenin a pod. Moderní směr v psychyatrii, jenž zachovává dle možnosti největší volnost ošetřovanců, zavrhuje svěr. k-ku a dbá především na účelné zařízení ústavů pro choromyslné, čímž stává se svěr. k. uvnitř ústavů těch všude zbytečnou.