Ottův slovník naučný/Kawerau

Ottův slovník naučný
Kawarn	Kawerau	Kay (ves)

Údaje o textu
Titulek:	Kawerau
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. s. 117. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Gustav Kawerau

Kawerau Gustav, prot. theolog něm. (* 1847 v Boleslavi ve Slezsku), studoval v Berlíně, farářoval delší dobu, až r. 1882 stal se professorem a duchovním inspektorem při ženském klášteře v Magdeburce a představeným tamního kand. konviktu; r. 1886 jmenován professorem prakt. theologie na univ. kielské, 1892 vratislavské, kdež jmenován 1894 konsist. radou. Práce K-ovy odnášejí se hlavně k době reformační; s J. Köstlinem a archiválním radou Jacobsem založil r. 1883 spolek pro dějiny Reformace. Napsal: Johann Agricola von Eisleben (1881); Kaspar Güttel, ein Lebensbild aus Luthers Freundeskreis (1882); Über Berechtigung und Bedeutung des landesherrlichen Kirchenregiments (1887); De digamia episcoporum (1889); Luthers Lebensende in neuester ultramontaner Beleuchtung (1890). K. vydal také »Briefwechsel des Justus Jonas« (1884—85, 2 sv.). V novém kritickém (výmarském) vydání Luthera spracoval K. svazky: 3., 4., větší části v 8. a 12., jakož i větší kusy v brunšvickém vydání Lutherově (1889 a n.). W. Müllerovu »Učebnici dějin církevních« doplnil 3. dílem (podle pozůstalosti Müllerovy, 1894).