Ottův slovník naučný/Kaverí
| Ottův slovník naučný | ||
| Kavent | Kaverí | Kavi |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Kaverí |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. S. 103. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Kávérí |
|
Kaverí, angl. Cauvery, řeka v britskoindickém presidentství Madrasu, vzniká na Záp. Ghátech, 80 km od Mangaloru, v krajině Kurgu (Coorg), protéká ve směru východ. jižní část státu Majsúru, proráží u Kaverípury Vých. Gháty, opustivši Majsúr tvoří velké vodopády a rozvětvuje se záp. od Trichinopoly (145 km od moře) ve 2 ramena, t. Kolerun a Kaverí, objímající ostrov Seringham a tvořící delta, k němuž náleží 160 km pobřeží Koromandelského, v němž K. dosahuje zálivu Bengálského. Delta, jež pro svou úrodnost nazývá se zahradou Indie, zaujímá 7150 km2. Vývoj celé řeky 760 km, úvodí 83.000 km2, stř. množství vody 478 (dle Bairda Smitha), za nejvyšší vody v květnu a čci 9060 m3. Po řece plaví se jen malé pletené čluny. Z přítoků největší jsou Henavatí, Kobaný, Chimska, Bhavání (193 km), Noyelar a Amrávati. Hindové nazývají K. »Dakšíny Gánga«, t. j. »Jižní Gánga« a pokládají jej za nejposvátnější řeku Indie. K řece této, kterou znal Ptolemaios pod jménem Chaberos, pojí se značné práce irrigační.