Údaje o textu
Titulek: Kauce
Autor: Karel Kadlec, Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský
Zdroj: Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. s. 89–90. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Kauce

Kauce (z lat.), tolik co jistota (v. t.). Nejčastěji užívá se slova k. k naznačení summy, kterou někdo musí složiti jakožto záruku k nahrazení možných ztrát. Tak rozeznáváme k-ci úřednickou, kterou musí položiti úředníci, zejména kassovní, k-ci novinářskou, která vyžadována byla dříve v Rakousku na vydavatelích periodických tiskopisů, k-ci při nájmu a pod.

K. novinářská vyžadována byla v Rakousku na základě zák. tisk. ze dne 17. pros. 1862 č. 6. ř. z. na rok 1863 (§§. 13–16) až do r. 1894, ve kterém vydán byl zákon z 9. července č. 161 ř. z., rušící povinnost ke složení k. Účelem složení k. bylo, aby se z ní stát hojil za všechny peněžné pokuty a náklady trestního řízení, jež měly býti zapraveny za příčinou periodického vydávání tiskopisu k-ci podrobeného. V zákoně z 9. července 1894 č. 161 ř. z. nahraženo jest dřívější ustanovení tím způsobem, že se nařizuje, aby zaplacení peněžné pokuty nebo nákladů trestního řízení vykázáno bylo u státního zástupce v osmi dnech po nastoupení pravoplatnosti nálezu. Není-li průkaz takový podán, zastaví bezpečnostní úřad vydávání periodického tiskopisu dotud, dokud není prokázáno, že bylo zaplaceno. Dle zákona tiskového z r. 1862 byl povinen k-ci položiti jen vydavatel onoho periodického tiskopisu, který vycházel častěji než dvakrát za měsíc a ve kterém – třeba jen mimotně – rozbírány byly politické denní události nebo se v něm psalo o denních záležitostech politických, náboženských nebo společenských. Listy vědecké však a odborné, v nichž jen mimotně se psalo o denních záležitostech, spojených s hlavním úkolem těchto listů, nebyly k-ci podrobeny. Na listech, které vydávala vláda, k. vyžadována nebyla. Výše k. stanovena byla dle velikosti měst, v nichž tiskopis vycházel, a pohybovala se od 2000 zl. až do 8000 zl. Při periodických tiskopisech, které nebyly vydávány častěji než třikrát v témdni, postačila jen polovička k. jinak pro ono místo stanovené. -dlc.

Svatební k. důstojníků a hodnostářů jim rovných jest jistota hmotná pro zlepšení bydla rodin důstojnických za živa hlavy rodiny a po úmrtí této spolu s pensí vdovskou a sirotčí pro opatření a výživu vdov a sirotků po důstojnících vojenských. Podává se buď ženichem aneb, čemu vojenská správa dává přednost, nevěstou nebo jejími rodiči, poručníkem a pod. buď jako jistina v cenných papírech nebo jako obnos vtělený na nemovitý majetek, nebo konečně i v pouhém výkazu, úpisu poskytovati do manželství úroky jistině přiměřené. Výše jistiny, dotyčně úroků jest ve vojště c. a k. přesně určena pro každý stupeň hodnosti zároveň s ohledem na léta ženichova. Čím tento je mladší a čím má nižší stupeň, tím jest k. vyšší. Důstojník z dola včetně do setníka (řadolodního poručíka) pod třiceti léty a u generál. štábu i přes věk třiceti let potřebuje k-ci odpovídající ročnímu příjmu 1500 zl., nad 30 lety 1000 zl., štábní důstojník 800 zl.; od generálmajora (contreadmirála) včetně nahoru a důstojníci na odpočinku se žení bez k. U důstojníků ozdobených řádem Marie Terezie požaduje se k. nižší o obnos příjmů spojených s těmi kterými stupni řádu, kteréž příjmy pak přecházejí i na vdovu. Úpisy ke k-ci se nesoucí uschovávají se v pokladně k umoření státních dluhů, pokud žijí oba manželé, po případě rodiče; osiřely-li děti důstojnické, chová se k. až do jejich zletilosti u dotyčného soudu vrchnoporučenského a pak každé dítě, jak dosáhne věku, dostane podíl svůj v držení. Úpisy tvořící k-ci slují vinkulovanými čili poutem stiženými, protože pravidlem nebývá dovoleno jimi hnouti. K-ci vyzdvihnouti si smějí celou plukovníci (řadolodní kapitáni) povýšení do hodnosti generálmajorské (contreadmirálské) a důstojníci vstoupivší do výslužby a částečně důstojníci po dosažení 30 let nebo vyšší hodnosti v poměru odpovídajícím nižšímu obnosu platícímu pro věk a pro tuto. Sňatky bez k. nebo s k-cí menší může povoliti pouze sám mocnář z milosti. FM.