Ottův slovník naučný/Kartel
Ottův slovník naučný | ||
Kartas | Kartel | Kartesianismus |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Kartel |
Autor: | Lev Winter, Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. S. 1–3. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Kartel |
Kartel (franc. cartel, od carte, spis) byl původně název zápasního pořádku při turnajích. Později se tak nazývalo písemné vyzvání k souboji. Nyní se slovem k. označují obyčejně rozličné mezinárodní smlouvy, na př. smlouvy, které uzavírají válčící strany o poštovním a obchodním styku, o označování parlamentářů a zacházení s nimi, o nakládání se zajatci a o jich vydávání atd. Celním k-em nazývá se smlouva, kterou se dva státy zavazují, že jejich celní úřady budou si v jistých mezích poskytovati vzájemně pomoc. K. takový rozeznávati sluší od celní smlouvy, v níž se ustanovuje výše a způsob cel. Celní k. bývá zpravidla doplňkem smlouvy obchodní.
K-y v národním hospodářství. Poslední desítiletí XVIII. a první desítiletí XIX. stol. znamenají počátek naprosté změny hospodářského života. Formy ze středověku pocházející a tu onde absolutismem i proti vývoji hospodářskému udržované již nevyhovují. Nastává proměna hospodářství peněžního v hospodářství úvěrní. Tím nastává možnost užíti ve výrobě i cizího kapitálu. Výroba však usnadněna i ve směru jiném: technika výrobní zaznamenává v té době ohromné pokroky. S tím ovšem souvisí i způsob kommunikace (lodní šroub, lokomotiva). Toho všeho bylo třeba, mělo-li se dostatečnou měrou vyhověti potřebám, jež značnou měrou vzrostly v přímém poměru se vzrůstem civilisace. Za takového stavu věcí výroba nedala se již uzavříti do úzkých hranic, které jí dříve cechy tvořily. Nutným následkem bylo uznání svobody živnostenské (u nás v plném dosahu teprve 20. pros. 1859). Tím otevřeny soutěži dvéře dokořán. Výroba rostla do nekonečna, a produkty nenalézajíce konsumentů buď musily zůstati ležet na skladě, buď za babku býti prodávány. Každý podnikatel hleděl odbýti své zboží levnějšími cenami. Aby jich mohl dosíci, zhoršoval jakost zboží a snižoval mzdu dělnictvu — hleděl pracovati s menším nákladem výrobním. Ale nebylo mu to nic platno. Nešetříc ani konsumentův ani dělnictva, soutěž bezprostředně dotkla se podnikatelů samých, kteří dosti pozdě poznali, že vzájemným potíráním se sobě neprospívají, nýbrž škodí. Ač již ze středověku máme příklady sdružení se podnikatelů za účelem zvýšení cen — tak sládkův amienských — přece došlo ke sdružování podnikatelů ve větších rozměrech teprve v době nejnovější. Společenstva, která takto zejména od let šedesátých v počtu stále hojnějším vznikají, slují k-y. Podkladem tohoto nového činitele v organisaci hospodářské jsou úmluvy, které dle dosahu svého rozdělují k-y v několik velkých skupin.
Poněvadž nadvýroba byla přední příčinou tísně producentův, bylo přirozeno, že vytkli si v první řadě za účel, odstraniti »anarchii« ve výrobě panující. Nadvýrobě mělo býti zabráněno pevným ustanovením maximálního množství, jež dovoleno vyráběti jednotlivému členu k-u. Anebo, aby aspoň soutěž mezi nimi byla vyloučena, stanoven přesně obvod, do kterého ten který závod smí dodávati. Tím ušetřeno ovšem také na dopravném. A aby ani konsumenti neměli popudu, by obraceli se k jinému producentu, než který pro ně k-em byl určen, snad k vůli větší láci výrobků, k-y vyměřily přesně ceny svých výrobků, zvláště stanovily ceny minimální, pod něž nesmí býti prodáváno. Naproti tomu bývá obyčejně jednotlivým členům k-ů dovoleno obejíti všechny tyto předpisy, jde-li o boj proti závodům, které ke k-u nepřistoupily. Ty mají býti takovýmto způsobem přinuceny, aby přijaly podmínky k-u, nebo mají býti zničeny. Často se tak děje dokonce i na útraty k-u jako celku. Uniformita takto založená pokračuje pak dále a vede nejen k jednostejnému stanovení výše mzdy dělnické, nýbrž i ku koncentrování správních kanceláří, které přijímají zakázky došlé na všechny továrny v k-u súčastněné a na jednotlivé z nich je rozdělují, což děje se dle předběžných smluv nebo dle velikosti závodů. V takových případech jednotlivý podnikatel jest vlastně volným jen ve způsobu výroby. Odvislost jednotlivce od celku nejzjevněji jest vyznačena v amerických trustech, ve kterých podnikatelé jsou vlastně jen výkonnými orgány, zřízenci celého společenstva. Čím více k. svobodu jednotlivcovu obmezuje, tím jest pevnější, ač dosud i přes tuhé tresty nedovedl pojistiti se proti tomu, aby jednotliví podnikatelé z něho nevystoupili, když doba zdá se jim k tomu příhodnou. Ostatně děje se tak poměrně zřídka. A čím více který obor jest vyvinut, čím většího nákladu a zvláště investovaného kapitálu ]e v něm třeba, tím více podnětů ku scentralisovaným k-ům, poněvadž jsou tu obavy před možnými ztrátami tím větší. To bývá ostatně již i tím snazší, že v takovém oboru bývá počet závodů menší, takže spíše dají se přivésti ku shodným podmínkám. A jsou-li již mocnější závody spojeny, nedbají pravidelně toho, aby dostaly do svého středu i závody menší, protože vědí, že soutěží svou je umlčí, ne-li zrovna ubijí. S druhé strany však závody nejmocnější nerady vstupují v k-y, poněvadž nemusí se báti o svou existenci i při eventuální soutěži k-u — se kterým se ostatně obyčejně aspoň dohodují — a nechtějí dáti svou svobodu přísnými předpisy k-u obmezovati. Tak soustřeďují se v k-ech pravidelně závody silné, střední a vyšší velikosti, a ty dostávají do rukou monopol. (K závodům malým není třeba tu přihlížeti, poněvadž zánik jejich jest jen otázkou času, ani k závodům největším, které, jak bylo již řečeno, pravidelně třeba mimo k. stojíce postupují s ním solidárně.) Monopol, který sám sebou není ničím zlým, jest velmi lákavým ku zneužití mocného postavení. To může státi se na úkor konsumentů nebo dělníků neb obou. Konsumenti, nuceni téměř úplně bráti své potřeby od podnikatele jim přikázaného, musí si dáti líbiti ceny, jaké on, resp. k., za své výrobky předpisuje. Ovšem je zde jistá mez. Překročí-li k. tuto, vyplatí se vždy osobě třetí, aby nespokojenosti konsumentstva využila ve svůj prospěch založením závodu nového s výrobky levnějšími. Dělnictvo pak v závodech skartelovaných je v postavení daleko odvislejším než u podnikatelů jednotlivých. Neboť vyloučení z práce znamená tu pravidelně, že dělník nebude přijat v žádném závodu skartelovaném, že tedy ztrácí práci v celém svém oboru. To jsou stinné stránky k-ů, které ve skutečnosti u k-ů dosti silných a prozíravých se ani nevyskytují. Tak na př. nejmocnější trust americký Standard Oil Company ceny petroleje stále snižuje a při tom dělnictvu poskytuje zařízení vyhovující všem požadavkům moderním. Ostatně to není tak nesnadné. Podnikatelé mají značný zisk již předem vlastně zaručený, tak že nemusí hleděti, aby výrobky vyžadovaly co možná nejmenšího nákladu výrobního. Následkem toho mohou poskytovati konsumentům vždy výrobky jakosti dobré, což za soutěže jednotlivých závodů vůbec ani možno nebylo, a mohou i dělnictvu platiti vyšší mzdy. Kromě toho postavení dělnictva v k-ech jest daleko jistější než dříve, výroba jest regulována, nenastávají krise, dělnictvo neztrácí práce. — Bývá také obava, že vyloučení soutěže bude míti v zápětí zánik všeho pokroku zvláště v technice výrobní. K-y dokázaly opak. jednotlivé závody zajisté nejsou vázány na určitý jednostejný způsob výroby. Zlepšení techniky jim, jednotlivcům, přijde k dobrému, nikoli k-u, tak že soutěž v tom směru k-y vyloučena není. A mocné k-y zřizují si ještě zvláštní technické kanceláře, kde celá řada odborně vzdělaných lidí zaměstnána jest zkoumáním, jak možno techniku výrobní zlepšiti.
Jak patrno, jest dalekosáhlý význam k-ů jako činitele hospodářského, a světlé i stinné stránky v nich jsou spojeny. Výhody jejich často bývají přehlíženy; za to tím více poukazuje se na škody, které z nich mohou vzniknouti. I bylo se pokoušeno o nejrozličnější prostředky, jak jim odpomoci, dosud však marně. Associace konsumentův a dělníků mohou sice na čas jakž takž postaviti se proti mocné associaci kapitálu, ale na dlouho to vydržeti nemohou. Jeť zde hospodářská síla obou zápasníků příliš nerovná. Často bylo proti zvyšování cen se strany k-ů navrhováno zrušení ochranných cel na výrobky k-ů, čímž by se podporovala soutěž cizí. Opatření to musí býti pokládáno za jeden z prostředků, pomocí kterých stát při důležitém předmětu konsumčním může proti choutkám vykořisťovacím chrániti spotřebitelstvo, zvláště jde-li o předměty spotřeby v širokých vrstvách rozšířené. Avšak nemusí býti ten prostředek vždy účinným, poněvadž není nic snadnějšího, než z k-u obvodového učiniti k. mezinárodní, jichž počet také skutečně rok od roku stoupá.
Zakazování k-ů zůstalo bez úspěchu, poněvadž vždy ponechána kapitálu zadní dvířka, jimiž mohl uniknouti. Když tedy v Rakousku zákon ze 7. dub. 1870, č. 43. říš. zák. nepřikládá právních účinků takovým úmluvám, které směřují ku zvýšení cen výrobků na úkor obecenstva nebo ku snížení mzdy, a nestíhá podnikatele, jenž úmluvu zrušil, neučinil ještě pranic pro odstranění vad, které z k-ů po případě mohou vzniknouti. Také osnova nového zákona o k-ech, která je uznává již za činitele hospodářského a podrobuje je dosti dalekosáhlému dozoru ministerstva finančního, ač se obmezuje pouze na takové, jež mají za předmět výrobky daním spotřebním podrobené, neměla by přece, uzákoněna jsouc, na jich národohospodářské účinky valného vlivu. Negativní činnost státu jako v oborech jiných, tak i zvláště ohledně k-ů musí se tedy po případu nahraditi činností positivní tak, že stát dělníka i konsumenta chrániti musí přímo, stavě proti k-ům ještě mocnějšího konkurrenta, totiž konkurrenci svou vlastní.
Literatura o k-ech je vzhledem k jejich veliké důležitosti poměrně skrovná. Teprve v poslední době roztroušená pojednání v časopisech objevují se poněkud četněji. Z těch uvádíme nejdůležitější: Kleinwächter, Die Kartelle; Brentano, Die Ursachen unserer heutigen socialen Not; Steinmann-Bucher, Die Nährstände; Steinbach, Rechtsgeschäfte der wirtschaftlichen Organisation; Liefmann, Die Unternehmerverbände; Schriften des Vereines für Sozialpolitik sv. 60—61; Archiv für sociale Gesetzgebung und Statistik II. IIl. VIII; Socialpolitisches Centralblatt III.; Archiv für bürgerl. Recht V.; Jahrbuch für Gesetzgebung und Verwaltung XV.; Mittheilungen der Gesellsch. öst. Volkswirte 1889; Zeitschrift für schweizerische Statistik 1889; Gegenwart 1889; Zeitschrift für die ges. Staatswissenschaft 1898; Revue d'économie politique 1889; Pamětní spis obchodní a živnost. komory v Praze o k-ech; Zuř Frage der Cartelle (Verein der Montan-, Eisen- und Maschinen-Industriellen). LWr.
K. ve vojenství: 1. mezinárodní smlouva buď ve válce o výměně zajatců nebo v míru o vydávání vojenských zběhů a přeběhlíků; 2. vyzvání k souboji. FM.